Letošní teplá a vlhká zima nahrává růstu plísní v interiérech domů především za vestavěným nábytkem. Inspektoři nemovitostí Nemopasu se s těžko odstranitelnými plísněmi setkávají u starších nezateplených domů až v 70 procentech prováděných inspekcí a letos v zimě bude toto číslo ještě vyšší. Řešením je podle inspektorů spíše než postřik chemií, odstranění samotné příčiny, tedy přivedení teplého vzduchu k plesnivějící zdi z vnitřní strany, nebo zateplení zvnějšku.

Velmi často se plísně objevují za vestavěným nábytkem. Problémy hrozí hlavně u nábytku přistavěného k nezatepleným stěnám, stropům a podlahám, které sousedí s vnějším prostředím nebo s nevytápěnými prostory domu.

Nedávno například inspektoři Nemopasu řešili případ, kdy mladí manželé koupili hezký zrekonstruovaný byt ve starém domě. Letos v zimě ale začala mít žena pocit, že ve vestavěných skříních v předsíni věci „divně vlhnou a zapáchají“. Manžel skříně rozebral a se zděšením zjistil, že stěna za skříněmi je vlhká a plesnivá. Přivolaný inspektor Nemopasu po průzkumu a termovizním měření zjistil, že stěna je úplně „studená“, a proto se na ní sráží voda a rostou plísně.

„Důvodem byly špatné tepelně izolační vlastnosti stěny, která je z venku ochlazována a přistavěná skříň zamezuje prohřívání povrchu stěny teplým vnitřním vzduchem,“ řekl hlavní inspektor Nemopasu Radim Mařík. Odborníci z Nemopasu doporučili majitelům kompletní předělávku vnitřku skříně tak, aby za ní mohl proudit teplý vnitřní vzduch. Celkové náklady na sanaci problému se tak vyšplhaly zhruba na 20 tisíc korun.

Plísně se bohužel velmi často objevují na povrchu, u kterého přesahuje relativní vlhkost vzduchu dlouhodobě 80 procent. Takové podmínky často vznikají na vnitřním povrchu nezateplených obvodových konstrukcí domu, ke kterým přiléhají vnitřní uzavřené prostory s velmi malým prouděním vzduchu, například právě vestavěný nábytek nebo i klasický nábytek těsně přistavený ke stěně. Ještě „lepší“ podmínky pro růst plísní poskytují konstrukce vlhké v důsledku vadných hydroizolací.

Abychom se vyhnuli problémům s plísněmi ve skříních a za nimi, je podle inspektorů třeba dodržovat několik zásad při umísťování vestavného nábytku:

Hlavní zásady pro umisťování vestavěného nábytku

- Neumisťovat nábytek do míst, kde se stýkají nezateplené konstrukce domu, které sousedí s vnějším prostředím.

- Pozor na umístění nad nevytápěný sklep nebo pod nevytápěnou půdu.   

- Nestavět nábytek před nezateplenou venkovní stěnu z kamene nebo plných cihel.

- V suterénu a v přízemí starších domů (postavených před rokem 1970) raději zkontrolovat před instalací nábytku vlhkost přiléhajících stěn.

- Při umístění do styku zateplených konstrukcí, které sousedí s vnějším prostředím, raději posoudit povrchové teploty a riziko růstu plísní.

Ani dobré zateplení přiléhajících stěn totiž nemusí stačit. Velkou roli hraje geometrické uspořádání obvodových konstrukcí a jejich návaznost na další nezateplené konstrukce. Rizika spojená s vestavěným nábytkem spolehlivě vyloučí podrobný tepelně technický výpočet. Tepelně technické posouzení by proto lidé měli vyžadovat od dodavatele skříně nebo od projektanta.     

Jak problém odstranit

I v situaci, kdy již lidé mají vestavěný nábytek umístěný na „studené“ zdi a kdy se již plíseň tvoří, je šance problém vyřešit i bez opakovaného postřiku zasažených míst prostředky proti plísním. Důležité je zjistit, zda se plíseň tvoří v důsledku nízké povrchové teploty nebo v důsledku nadměrné vlhkosti zdiva.

Pokud jde o případ s vlhkým zdivem, problém je v hydroizolaci domu a tady nezbývá než situaci řešit komplexně. Ideálně je konzultovat celý problém s odborníky v oboru hydroizolací. Řešení vlhkosti pak obvykle spočívá v provedení infuzních izolačních clon ve zdivu nebo drenáží kolem zasažených stěn v kombinaci se sanačními omítkami, které zajistí odpar zbytkové vlhkosti ze zdiva bez nepříjemných výkvětů solí. Pokud dojde k instalaci sanačních omítek, je nutné vždy zvážit, zda je možné k nim přisadit nábytek včetně vestaveného. Takové uzavření prostoru před sanační omítkou totiž omezí odpar ze stěny a omezuje se tak funkci sanační omítky. Navíc i ten minimální odpar, do uzavřeného prostoru za přistaveným nábytkem, zvyšuje povrchovou vlhkost vzduchu a startuje růst plísní.  

Pokud je příčinou plísní nízká povrchová teplota stěn, pak by mělo stačit vyšší proudění vzduchu v prostoru skříně zejména kolem problematických stěn, a to instalací větracích otvorů nebo štěrbin v dolní a horní části skříně. Pomůže také uspořádat věci ve skříni tak, aby nepřiléhaly k problematickým povrchům, nebo zkrátit poličky a odsadit je minimálně čtyři centimetry od zadní stěny. Inspektoři také doporučují použít absorbční odvlhčovače. Na trhu je jich velké množství v cenách od 200 do 1 000 korun. Je také možné zvýšit povrchovou teplotu stěny pomocí termoizolační omítky nebo vnějším zateplením konstrukce.

Nemopas – je technická inspekce nemovitosti, která pomáhá kupujícím i prodávajícím zjistit skutečný stav objektu, budoucí náklady na sanaci vad. Tím výrazně usnadňuje uzavření obchodu a snižuje jeho rizika, zvyšuje důvěru mezi partnery, napomáhá dosažení férové ceny a urychluje proces uzavření obchodu. Projekt Nemopas vznikl ve společnosti Dekprojekt ze skupiny DEK, což je největší dodavatel stavebních materiálů v ČR.

(tz)