Analýza jasně ukazuje, že exporty našich podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkových exportů, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Pro ilustraci, do Maďarska vyvezeme ve finančním vyjádření patnácti násobně více. Přesto je objem aktuálních pohledávek našich exportérů více jak jedna miliarda korun.

Tyto pohledávky jsou s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země. S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky, přecházejí exportéři na tzv. hladkou platbu, což s ohledem na nedostatek cash flow řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží z oblasti ICT. Případný přechod na novou řeckou měnu by zcela významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka opět zanedbatelný, například z Německa dovezeme ve finančním objemu 158krát více. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o plných 120%, dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou naši importéři, na rozdíl od exportérů do Řecka, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka nebo i přechod k vlastní měně by pro naše importéry mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

S ohledem na cestovní ruch analýza ukazuje mimořádný rozdíl mezi množstvím řeckých turistů u nás a našich turistů v Řecku. Našich občanů vycestuje do Řecka téměř 350 tisíc, což je o řád více než řeckých turistů směrem do ČR. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě, tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě snížil.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Vzájemný obchod mezi našimi a řeckými podnikateli v celkové výši není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více jak miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jedná se zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami.  Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu.“

(tz)