Počet lidí, kteří začínají podnikat, klesl v posledních sedmi letech o třetinu. O podnikání ztrácejí zájem všechny věkové skupiny obyvatel s výjimkou mladých lidí do 30 let, jejichž zájem o podnikání naopak výrazně roste. Zatímco v roce 2010 bylo mezi 85 000 novými fyzickými osobami podnikateli pouze 15 000 mladých lidí do 30 let, v roce 2017 bylo mezi 58 000 novými podnikateli už více než 27 000 lidí do 30 let. Počet začínajících mladých podnikatelů tak vzrostl za sedm let o 80 %, zatímco počet nových podnikatelů ve věku od 31 let klesl o více než polovinu. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Nová generace mladých lidí má zcela jiný přístup k životu a práci, než měla generace jejich rodičů. Zatímco o jejich vlivu na fungování firem se již hovoří delší dobu, nikdo zatím nezkoumal jejich ochotu k podnikání a riziku. Naše statistiky tak mohou být výchozím bodem pro prozkoumání toho, jak mladí lidé mění podnikatelské prostředí,“ řekla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF Czech Credit Bureau.

Mladí lidé do 30 let tvoří 9 % všech fyzických osob podnikatelů v České republice, mezi začínajícími podnikateli jich je však dlouhodobě mnohem více a v posledních sedmi letech jejich podíl mezi začínajícími podnikateli vytrvale roste. Ještě v roce 2010 tvořili tito lidé méně než pětinu všech fyzických osob, které s podnikáním začínaly. V roce 2017 to již byla téměř polovina (47 %). Při zachování tohoto trendu budou mladí podnikatelé do dvou let tvořit většinu všech nových podnikatelů v Čes­ké republice.

„Zajímavé je, že vztah mladých lidí k podnikání se vyvíjí zcela opačně než u zbytku populace. Počet mladých podnikatelů tak postupně roste, zatímco mezi ostatními skupinami počet začínajících podnikatelů klesá. Čím jsou lidé starší, tím je přitom úpadek zájmu o podnikání zřetelnější,“ sdělila Věra Kameníčková. Ve věkové skupině do 30 let začalo v roce 2017 podnikat o 80 % (12 000) více fyzických osob než v roce 2010, ale ve věkové skupině od 31 do 40 let to bylo už o 53 % lidí (18 000) méně než o sedm let dříve. Ve skupině 41–50 let činil pokles 57 % (10 000 lidí), ve skupině 51–60 let se počet nových podnikatelů snížil o 63 % a v nejstarší věkové skupině dokonce o 68 %.

Nejrychleji v Moravskoslezském kraji

Ochota mladých lidí podnikat roste v jednotlivých krajích značně nerovnoměrně, všude se však zvyšuje. V Karlovarském kraji se za sedm let zvýšil počet nových mladých podnikatelů o třetinu, v Jihočeském či Plzeňském kraji potom o polovinu. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji se za pouhých sedm let zvýšil 2,5násobně (z 1200 na téměř 3000) a v Jihomoravském kraji vzrostl na dvojnásobek (z 1500 na 3000).
V Moravskoslezském kraji se také mezi lety 2010 a 2017 nejrychleji zvýšil podíl mladých lidí mezi nově začínajícími podnikateli. V roce 2010 tvořili lidé do 30 pouze 15 % nových podnikatelů, zatímco o 7 let později to již bylo 48 %. V Jihomoravském kraji se potom podíl mladých mezi začínajícími podnikateli zvýšil z 15 % na 47 %.

Mladí tvoří mezi novými podnikateli většinu už v pěti krajích

Ještě v roce 2016 tvořili mladí lidé nadpoloviční většinu mezi novými podnikateli pouze v Královéhradeckém kraji, v roce 2017 šlo již o pět krajů. V Královéhradeckém kraji a na Vysočině tvořili 52 % nových podnikatelů a v Jihočeském kraji, Pardubickém kraji a Zlínském kraji šlo potom o 51 %. Naopak v Praze šlo pouze o 41 % všech nových podnikatelů.

Za každého mladého podnikatele, který s podnikáním skončí, nastoupí devět nových

Útlum zájmu starších věkových skupin o podnikání se projevuje také v rychlosti, jakou v jednotlivých věkových kategoriích podnikatelé přibývají či naopak ubývají. Od roku 2015 roste počet podnikatelů pouze mezi lidmi do 40 let a v dalších věkových skupinách stagnuje či klesá. Ve všech věkových kategoriích se však postupně snižuje počet nových podnikatelů, kteří připadají na jedno zrušené podnikatelské oprávnění. V roce 2017 připadlo na každých deset lidí do 30 let, kteří zrušili své podnikatelské oprávnění, 88 nových podnikatelů. Mezi lidmi od 31 do 40 šlo o 27 nových podnikatelů na deset zaniklých, zatímco ve skupině 41 až 50 let už šlo pouze o devět nových podnikatelů na deset zaniklých. U lidí starších 51 let potom počet ukončovaných oprávnění výrazně převyšoval počet nově zakládaných oprávnění.

Útlum zájmu o podnikání zasáhl nejvíce Karlovarsko a Plzeňsko

Stejně jako se v jednotlivých krajích různí míra toho, jak roste ochota mladých lidí pustit se do podnikání, různí se také vývoj ochoty k podnikání u zbytku populace. Počet nových podnikatelů se mezi lety 2010 a 2017 v celé České republice snížil téměř o třetinu (32 %). V Plzeňském kraji se však celkový počet nových podnikatelů snížil o 44 %, na Karlovarsku potom o 41 %. Naopak nejnižší pokles zájmu lidí o podnikání zaznamenal Moravskoslezský kraj, kde se počet nových podnikatelů snížil za sedm let pouze o pětinu (22 %).

Karlovarský kraj a Plzeňský kraj v posledních sedmi letech zaznamenaly také největší nárůst počtu zániků fyzických osob podnikatelů. Počet zrušených podnikatelských oprávnění v rámci celé České republiky v posledních letech stagnuje. V roce 2010 bylo zrušeno více než 49 000 podnikatelských oprávnění, zatímco v roce 2017 necelých 50 000. V sedmi krajích se v tomto období počet zaniklých podnikatelských oprávnění zvýšil a v sedmi krajích se naopak snížil.
Nejvíce se počet končících podnikatelů zvýšil právě na Plzeňsku, (o 35 %), a na Karlovarsku, kde byl nárůst třetinový. O více než desetinu vzrostl počet zániků podnikatelských oprávnění pro fyzické osoby ještě ve Středočeském kraji (11 %). Dlouhodobý pokles zájmu lidí o podnikání na své jméno v kombinaci s rostoucím počtem zrušených podnikatelských oprávnění v těchto krajích vede ke stagnaci či dokonce poklesu počtu podnikatelů.
Dobře to dokumentuje také poměr nových podnikatelů k těm, kteří svá oprávnění k podnikání ruší. Ještě v roce 2010 připadlo na Karlovarsku za každých deset končících podnikatelů 17 nových podnikatelů a na Plzeňsku šlo dokonce o 24 nových podnikatelů na deset končících. V roce 2017 už v Karlovarském kraji začalo podnikat pouze osm fyzických osob na každých deset podnikatelů, kteří své oprávnění zrušili. Na Plzeňsku byl potom tento poměr 1:1.
„V roce 2010 byl tento poměr v Plzeňském kraji vůbec nejvyšší ze všech krajů a na Karlovarsku se držel na celorepublikovém průměru. V roce 2017 se přitom už oba kraje nacházely pod celorepublikovým průměrem, který činil 12 nových podnikatelů na deset končících. Na Karlovarsku přitom již pátým rokem v řadě dochází ke snižování celkového počtu podnikatelů,“ konstatovala Věra Kameníčková.

(tz)