Visa ve spolupráci se Stanfordovou univerzitou zveřejnila jednu z největších globálních studií zkoumající nárůst zájmu o veřejnou i osobní dopravu a důležitost digitalizace pro řízení udržitelného rozvoje.

Podle OSN bude do roku 2050 více než 68 procent lidské populace žít v městských oblastech – počet megalopolí s více než 10 miliony obyvatel stoupne za stejné období z dnešních 43 na 51.

Visa na základě svých zkušeností s tranzitními operátory, automobilovými firmami a technologickými start-upy zveřejnila globální studii s názvem „Budoucnost dopravy: mobilita v době megalopolí“ s cílem lépe porozumět nástrahám a výzvám cestujících – dnešním i těm budoucím. Klíčová zjištění studie, společně s názory odborníků ze Stanfordovy univerzity na současné i budoucí inovace, pomáhají lepšímu porozumění nedostatků technologií při řešení jejich slabin.

Placení je nedílnou součástí cestování a do budoucna se stane stále integrovanější. Města budou čím dál více přecházet na bezkontaktní řešení ve veřejné dopravě, digitální platby za parkování a služby jako půjčování kol a skútrů.

„Budoucí úspěch našich měst je závislý na vývoji dopravy a mobilitě obyvatel. Visa a naši partneři zde hrají důležitou roli. Nejen ve zlepšování zkušenosti milionů cestujících po celém světě s placením, ale také v podpoře úřadů odpovědných za budování udržitelných řešení pro kvalitnější a pohodlnější cestování,” uvedl Mike Lemberger, SVP, Product Solutions Europe, Visa.

„Pokud se podíváme na celé technologické spektrum, najdeme spoustu produktů, které mohou řešit každodenní frustrace lidí z cestování. Nicméně tato řešení by se neměla vyvíjet izolovaně. Velkou výzvu pro nás představuje nalézání vhodných technologií, které poskytnou náležitou nabídku produktů, a posléze jejich implementace ve spojení s velkou škálou stakeholderů včetně poskytovatelů mobility, technologických firem, vlastníků infrastruktury a veřejných dopravních společností. Díky naší studii se domníváme, že tyto na první pohled malé kroky mají potenciál zásadním způsobem změnit každodenní přepravu lidí, ať už se jedná o pomoc při hledání parkovacího místa, vyhledání nejlepší ceny za pohonné hmoty nebo plánování cesty veřejnou dopravou,” dodává Herman Donner, doktorand a výzkumný pracovník Stanfordovy univerzity.

Studie pracuje s daty od celkem 19 tisíc spotřebitelů napříč 19 zeměmi a stanovuje zásadní výzvy, kterým čelí městská centra včetně:

HLAVNÍ TRENDY (GLOBÁLNÍ)

Délka dojíždění:
• 46 procentům dotazovaných po celém světě se prodloužil čas dojíždění,
• Pro polovinu (52 procent) je cestování veřejnou hromadnou dopravou spojeno s nepříjemným zážitkem,
• Třetina dotazovaných (37 procent) očekává, že během dalších pěti let dojde k prodloužení doby, kterou potřebují k dojíždění.

Využívání automobilů:
• Osobní automobily zůstávají hlavním způsobem dopravy pro dojíždění za prací (60 procent) i osobní přepravu (61 procent).
o Pouze 42 procent dotazovaných z generace Z (věk 18-25 let) využívá automobil pro dopravu do práce, školy nebo pro osobní přepravu.
• Pro 64 procent respondentů je nejméně oblíbeným aspektem jízdy automobilem hledání parkovacího místa,
o Následuje hrozba pokuty za překročení stanoveného času parkování (44 procent) a
o Zbytečné placení za nevyužitý čas parkování (42 procent)

Využívání veřejné dopravy:
• Méně než polovina zúčastněných využívá veřejnou dopravu pro jízdu do práce nebo do školy (44 procent).
• Toto číslo se navyšuje na 54 procent v případě využívání aut a veřejné dopravy pro osobní přepravu, například za zábavou.
• Způsob dopravy volí cestující na základě tří hlavních faktorů: pohodlí, spolehlivost a vytíženost. Jejich význam závisí na věku respondentů:
o Generace Baby boomers (věk 56+) - pohodlí (82 procent), spolehlivost (84 procent) a vytíženost (72 procent)
o Generace X (46-55 let) - pohodlí (79 procent), spolehlivost (82 procent) a vytíženost (71 procent)
o Mileniálové (26-45 let) – pohodlí (74 procent), spolehlivost (76 procent) a vytíženost (67 procent)
o Generace Z (18-25 let) - pohodlí (62 procent), spolehlivost (67 procent) a vytíženost (55 procent)

Platby:
• Složitost placení je jedním z nejčastějších důvodů nespokojenosti respondentů.
• Pokud by bylo placení za veřejnou dopravu jednodušší, její užívání by narostlo v průměru o 27 procent.
• Pro 47 procent dotazovaných je problémem nutnost různých druhů jízdenek pro různé typy dopravních prostředků,
• 44 procent dotazovaných považuje za problém, že neznají cenu jízdného,
• 41 procent obtěžuje, že za městské služby mohou platit jen v hotovosti. Podle účastníků studie tyto důvody snižují pravděpodobnost toho, že využijí veřejnou dopravu namísto osobních automobilů.
• Řidiči automobilů by ve 47 procentech uvítali inovace, které by napomáhaly s výběrem nejlevnějších pohonných hmot,
• 35 procentům respondentů by přišla vhod aplikace, prostřednictvím které by mohli zaplatit v místě tankování.

PĚT HLAVNÍCH DOPORUČENÍ SPOLEČNOSTI VISA:

• Investovat do konektivity. Městské samosprávy by měly investovat do nejnovější datové infrastruktury, která je pro požadovaná řešení spotřebitelů klíčová. V reálném čase tak dochází k výměně dat, která mohou informovat uživatele o jejich cestě a také poskytovat přehled pro města, aby nabízené služby odpovídaly poptávce.
• Vytvořit bezproblémové placení ve všech etapách cesty. Městské orgány a urbanisté by měli spolupracovat s think tanky, automobilovými či technologickými firmami a poskytovateli platebních služeb jako je Visa. Cestující i nadále vystřídají různé druhy dopravních prostředků (např. auto + metro + kolo) během jedné cesty a bude nezbytně nutné, aby byla pro cestující zkušenost z placení jednoduchá a pohodlná, ať už je to bezkontaktní nákup jízdného, nebo nákup prostřednictvím aplikací.
• Integrovat osobní ověření do samotného placení. Čím více firmy a samosprávy pracují s digitálními platbami, tím více roste potřeba zavést prvky okamžitého ověřování totožnosti. Digitální identifikace roste na významu. Je potřeba poukázat na to, jak se mění způsoby, kterými lidé dopravu používají, a proto zprostředkovává bezproblémové platby a ověřování totožnosti.
• Tvorba obchodních systémů s ohledem na všechny členy společnosti. Při tvorbě obchodního ekosystému je žádoucí, aby všichni členové dopravního ekosystému ve svém rozhodování zohlednili skupiny osob jako jsou senioři nebo finančně znevýhodnění.
• Zahájit strategická partnerství pro rozšíření obzorů. Města potřebují navazovat partnerství s firmami, které jim pomohou získat širší přehled, i co se týče plánování. Umělá inteligence v kombinaci s velkými daty najdou uplatnění v analýze dat spotřebitelského chování, pohybu osob a vývoji trendů. Tímto způsobem lze v reálném čase lépe předvídat potřeby a poptávku cestujících a poskytnout trvalejší vhled pro budoucí plánování.

Pro další informace a stažení studie navštivte:
https://vision.visaeurope.com/blogs/future-of-transportation 

(tz)

Ilustrace Pixabay.com