Letos vznikne v České republice necelých 30 tisíc obchodních společností, o desetinu více než loni a podobně jako v roce 2019. Během prvních 11 měsíců už vzniklo 27 153 společností, což je téměř stejně jako v celém roce 2020.
Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro první čtvrtletí 2022 opatrně optimistické náborové plány. 36 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 23 % předpovídá jejich snížení a 35 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny.
Počet firem v ČR kontinuálně narůstá a jsou stále atraktivním artiklem pro zahraniční investory.
Přestože v uplynulých letech došlo k zásadním pokrokům v oblasti bezpečnosti práce, teprve po březnu 2020 se stala klíčovým tématem. Pandemie Covid-19 donutila firmy investovat do bezpečnosti svých zaměstnanců bezprecedentní sumy. O tom, zda jsou dnes podniky skutečně bezpečnější, lze ale pochybovat. Přesvědčeni o tom nejsou ani zaměstnanci. To vyplývá z výsledků britské studie německé společnosti Dräger.
Ještě v červnu to vypadalo, že ekonomika má dobře našlápnuto a že bude hravě umazávat ztráty z loňské covidové recese. Extrémní růst cen paliv a energií spolu se stále větším nedostatkem vstupů do výroby však udělaly své. V průběhu dalších měsíců začal opadat optimismus jak podnikatelů, tak nakonec i spotřebitelů. A nic na tom nezměnil ani říjen.
Letošní úroda brambor dosáhne okolo 815 tisíc tun, což je o 35 tisíc tun méně než loni. Pro pokrytí poptávky na trhu bude proto nutné ze zahraničí dovést zhruba 150 tisíc tun konzumních brambor, což se s největší pravděpodobností promítne i do výsledné ceny.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...