Pracovní síla v Česku je nedostatkovým zbožím. Firmy si stěžují, že na trhu chybí desítky tisíc pracovníků, kteří by pomohli růstu jejich businessu. České technologické, biotechnologické či jinak inovativní firmy by na svou expanzi potřebovaly posílit týmy kvalifikovaných odborníků. Shánějí je však marně.
Český trh práce hledá, kým by mohl nahradit chybějící pracovníky z Ukrajiny. Namísto 40 tisíc Ukrajinců, kteří se k nám kvůli válce a mobilizaci vůbec nedostanou, by firmy rády nabraly uchazeče z Filipín a postsovětských republik, jako je Gruzie, Moldávie, Kazachstán či Arménie.
Podle zjištění Banky CREDITAS je práci s dojížděním do zahraničí otevřena polovina lidí, kteří žijí v krajích sousedících s Německem a Rakouskem. Nejvyšší zájem je v chudším Karlovarsku, kde 7 % už takto pracuje a dalších 53 % by o to stálo, a na Ústecku, kde jde o 2 % a 59 %.
I navzdory všeobecnému zdražování a přílivu ukrajinských uprchlíků překoná i letos nabídka brigád poptávku. Zájem ze strany uchazečů je malý, a to i přesto, že firmy jsou ochotné platit více než v předchozích letech.
Společnost VMware Inc. (NYSE: VMW), přední inovátor v oblasti podnikového softwaru, zveřejnila výsledky studie zaměřené na zlepšování zaměstnanecké zkušenosti při práci odkudkoli.
Události ve světě, inflace, zdražování i dozvuk pandemie koronaviru. To vše český business intenzivně ovlivňuje. A ne zrovna směrem, v němž by bylo více příležitostí než rizik. Jak se tedy přizpůsobit v podnikání změnám, jež hýbou s trhy i budoucí prosperitou? Na to jsme se ptali Ing. Jiřího Jemelky, MBA, majitele společnosti JPF (J.I.P. pro firmy s.r.o.), která se zaměřuje na dočasnou pomoc podnikům prostřednictvím interim managementu.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...