INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Dánů, kteří spoléhají na peníze v peněžence, je čím dál méně. Podle Dánské národní banky klesly za 20 let hotovostní platby z 80 procent na 25 procent.

Trend bezhotovostního placení je na vzestupu. Bezhotovostními velmocemi jsou severské země, kde si lidé zvykli platit kartou i za maličkosti. Statistiky[1] v tomto ohledu mluví jasně: zatímco ve zbytku světa více než tři čtvrtiny celkové spotřeby připadá na hotovost, v severských zemích je to pouhých 20 procent. Pokud tedy v současnosti někdo ve Skandinávii kartu nevlastní, může mít na mnoha místech problém. Ve Švédsku už více než polovina poboček největších bank hotovostí vůbec nedisponuje a ani ji nepřijímá, bankomaty zejména na venkově mizí z ulic  po stovkách[2].

2030 – rok, kdy Dánsko bude bezhotovostní zemí

Ve stopách Švédska kráčí i Dánsko, kde je bezhotovostní placení čím dál víc populární. Platební terminály tu jsou samozřejmostí nejen v běžných obchodech, ale i u pouličních prodejců. Vedle klasických karet roste i význam mobilního placení.

Téměř třetina Dánů platí nákupy pomocí aplikace ve svém chytrém telefonu. Dánská vláda se snaží trend bezhotovostních transakcí podpořit, a tak přislíbila, že obchodníkům zruší povinnost přijímat ve svých obchodech hotovost. V nemocnicích – stejně jako za potraviny – bude i nadále možné platit hotově, ale například natankovat na čerpací stanici nebo nakoupit oblečení může být brzy možné už jen s platební kartou. Do roku 2030 Dánsko plánuje zcela přejít na bezhotovostní placení[3].

To, že Dánové přecházejí na bezhotovostní placení, dokládají i statistiky Dánské národní banky. Zatímco v roce 2009 se počet vydaných karet pohyboval mírně nad 7 milióny kusy za půl roku, v prvním pololetí 2015 to bylo o celé 2 miliony více.

Česká republika zatím pod průměrem 

S ohledem na výše uvedené Dánsko vcelku logicky dominuje Evropě v počtu elektronických plateb na obyvatele. Průměrný Dán elektronicky zaplatí více než 350krát ročně, což odpovídá přibližně dvojnásobku evropského průměru. Ten činí přibližně 180 plateb.

„Česká republika se navzdory vysoké oblibě bezkontaktních plateb s průměrem kolem 100 elektornických transakcí na obyvatele ročně zatím ocitá na spodních příčkách statistik EU. Další rozvoj akceptační sítě by však mohl napomoci tomu, abychom se evropskému průměru v dohledné době přiblížili,“ věří Marcel Gajdoš.

Platební kartou do boje proti šedé ekonomice

Důvodů, proč lidé i obchodníci upřednostňují bezhotovostní transakce, je hned několik. Odborníci se shodují, že bezhotovostní platby minimalizují náklady na zabezpečení a manipulaci s penězi. U obchodníků elektronické platby eliminují chyby, ke kterým dochází při placení hotovostí, a zjednodušují celkovou administrativu. V neposlední řadě klesá díky bezhotovostnímu placení počet loupeží.

Díky svému celospolečensky pozitivnímu rozměru jsou elektronické platby vhodným nástrojem také v boji proti šedé ekonomice. Cestou podpory bezhotovostního placení se proto vydávají nejen severské státy. Například ve Francii a Itálii byl zaveden limit na hotovostní transakce ve výši 1000 eur, kterým banky chtějí eliminovat příjmy z nelegální činnosti.

 „Šedá ekonomika je ze své podstaty ekonomikou hotovostní, která umožňuje anonymní nedohledatelné transakce. Spolehlivým způsobem, jak ji lze omezit, je zvýšit počet elektronických transakcí a podpořit rozšíření akceptace karet také v sektorech, jako je například maloobchod nebo řemeslné živnosti, kde jsou rizika finančních podvodů nejvyšší,“ dodal Marcel Gajdoš.

Podle studie Šedá ekonomika v České republice, kterou loni v Praze představila Visa Europe, zmizelo v roce 2014 přes 600 miliard korun v zóně šedé ekonomiky. Její celkový objem tak v České republice činil 15 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je dvakrát více než v sousedním Rakousku.

 



[1] Zdroj: Euromonitor International 

[2] Zdroj: KTH Royal Institute of Technology 

[3] Zdroj: Danish Payments Council: Report on New Payment Solutions   

Slovo ke dni

  • O zdravém stravování

    Na tohle téma se vedou spory. Jedni tvrdí, že maso do našeho jídelníčku nebude smět, druzí by je za taková tvrzení nejraději uškrtili. První to zdůvodňují tím, že naše planeta skomírá a z jisté části za to můžeme my, lidi masožravci, a nabádají nás k tomu, abychom se v jídle umírnili a více využívali na talíři zeleninu a ovoce. Což o to, to je určitě správná a potřebná cesta, zvýšit podíl kedlubů, mrkve, salátu nebo brokolice v našem žaludku. Zemědělci ale zase tvrdí, že bez hnoje, tedy chlévské mrvy, za chvíli budou pole neúrodná, že zkrátka hovězí dobytek, čuníky, ovce lidstvo potřebuje, aby bylo z čeho posléze produkovat obilí, řepu, brambory, okurky, rajčata. Protože řádně vyhnojené pole, tedy organicky, ničím nenahradíš. A že hydroponie lidstvo nezachrání. Myslím, že všichni máme kousek pravdy. A fakta, která k něčemu vedou, nejsou ani...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Únor 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3 

INZERCE