INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 19. rokem

taxPři výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se nelze vyhnout placení sociálního a zdravotního pojištění. Každý měsíc musí být placeny alespoň minimální zálohy, jejichž částky se opět zvyšují. Jak vysoké zálohy budou tedy OSVČ v letošním roce platit?

OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musejí platit každý měsíc zálohu na sociálním pojištění i na zdravotním pojištění. Výše měsíční zálohy se odvíjí od dosaženého zisku v minulém roce a vypočítává se v přehledech o příjmech a výdajích, které musejí všechny OSVČ každoročně doručit na svoji zdravotní pojišťovnu a příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení. Vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. „Minimální měsíční záloha na sociálním pojištění se pro rok 2018 zvyšuje o 128 Kč na 2 189 Kč a na zdravotním pojištění o 118 Kč na 2 024 Kč,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pozor na rozdílné termíny prvních plateb

Pokud OSVČ zahájí samostatnou výdělečnou činnost v roce 2018, platí v tomto roce měsíční zálohy v minimální výši. Zálohu na zdravotním pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce a zálohu na sociálním pojištění do 20. dne následujícího měsíce. OSVČ, které podnikají již od roku 2017 či dříve, si poté musejí pohlídat zaplacení zvýšených minimálních záloh, obě totiž mají termín k úhradě odlišný: zvýšená měsíční záloha na zdravotním pojištění musí být poprvé zaplacena již za leden, na sociálním pojištění oproti tomu až za měsíc, kdy bude odevzdán přehled o příjmech a výdajích za rok 2017. „Živnostníci platící v roce 2017 minimální měsíční zálohu na zdravotním pojištění si tedy musejí včas změnit trvalý příkaz, neboť již začátkem února budou platit vyšší zálohu,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Při vyšším zisku se nic nemění

Pro osoby samostatně výdělečně činné s vyššími zisky se výpočet měsíční zálohy nemění, při stejném zisku budou na měsíčních zálohách v roce 2018 platit stejně jako v roce 2017. „Například živnostník se stejným hrubým ročním ziskem v několika posledních letech ve výši 500 000 Kč platil v roce 2017 měsíční zálohu na zdravotním pojištění ve výši 2 813 Kč, na sociálním pojištění pak 6 084 Kč. Při stejném hrubém zisku za rok 2017 bude stejné zálohy platit i během roku 2018,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak je to u vedlejší činnosti?

V posledních letech stoupá počet OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se jedná kupříkladu při podnikání během zaměstnání, v důchodu nebo během studia. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost platí sociální pojištění a zdravotní pojištění ze skutečného vyměřovacího základu, nemusejí tedy dodržet minimální vyměřovací základ. Během roku tak mohou platit i nižší měsíční zálohy, než je stanovená minimální měsíční záloha pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

Kdy se neplatí sociální pojištění?

Zdravotní pojištění se z hrubého zisku ze samostatné výdělečné činnosti platí vždy, tudíž i při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, kdy roční hrubý zisk činí například pouze 10 000 Kč. U sociálního pojištění je tomu jinak. Je-li hrubý zisk – tedy příjem ponížený o výdaje – nižší než limit, tak se ze zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí. Pro celý rok 2018 je přitom limitem částka 71 950 Kč, což je o 4 194 Kč více než za rok 2017. „Tato částka však platí pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celých 12 měsíců. Pokud je vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána kratší dobu během roku, potom se limit poměrně snižuje,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

(tz)

Ilustrační foto Pixabay.com

Slovo ke dni

  • Nejfalšovanější rostlina

    Kopíruje, pozměňuje a degraduje se za účelem zisku téměř všechno. Před očima se mění i tradiční potraviny. K nejvíce falšovaným v našich končinách patří český česnek. Lidé ho chtějí, rádi si za kvalitu připlatí, proto ho nabízí kdekdo. A tak se stalo, že se u nás prodá trojnásobek domácího česneku, než kolik se ho vypěstuje. Hojně se totiž zaměňuje za dovoz z Maďarska, Rumunska, nebo Španělska. Zákazník se nechá snadno napálit mazaným obchodníkem, respektive překupníkem. Pomoci může evropské značení. Potravinářská komora ČR usiluje o to, aby se čeští producenti česneku spojili a v Bruselu žádali o chráněné označení původu na své výpěstky. Pokud se to podaří – a Nošovické zelí nebo Všestarská cibule ukazují, že to jde – ,pak bude falšování této zeleniny mnohem obtížnější.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2018

INZERCE

Partneři

Generální partner:

gascontrol

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

logo KOBTOSlogo 172

 

Partneři plus:

tsoft   EON EG 2017 107
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200

INZERCE