Svaz průmyslu a dopravy ČR na svém Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně i letos ocenil významné zástupce českého průmyslu.
Ochota pro zavádění nástrojů Průmyslu 4.0 u tuzemských podniků roste, často ji vnímají jako nutnost pro udržení konkurenceschopnosti. V uplynulých měsících přitom průmyslové firmy spojovaly zavádění automatizace a digitalizace častěji s efektivnějším energetickým managementem.
Česká asociace interim managementu, jejíž členové – manažeři pomáhají rozvíjet i zachraňovat firmy, pořádá vůbec první vlastní program na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.
Stovky lidí se zúčastnily oslavy třiceti let od založení Agrární komory České republiky, která se konala ve čtvrtek 21. září 2023 v pražském Obecním domě.
Na podporu kvalitních českých výrobků vyhlašujeme anketu Český výrobek roku 2023
Součástí Mezinárodního strojírenského veletrhu, který se koná od 10. do 13. října v Brně, je odborný program složený z konferencí, seminářů a dalších doprovodných akcí. V letošním roce bude pozornost upřena například na digitalizaci, exportní příležitosti, kyberbezpečnost nebo 3D tisk.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...