Každoročně více než 500 míst pro absolventy středních odborných škol a učilišť vytvoří podniky českého železničního průmyslu – členové sdružení ACRI. Podniky, které vyrábějí široké portfolio produktů, od drážních vozidel přes řídicí technologie, komponenty a součástky, vybavení interiérů vozidel nebo například po kolejnice, přitom mají zájem především o absolventy oborů elektro, mechaniky, seřizovače, obsluhu CNC strojů a další specializované profese.
To řeší společně odborníci, podnikatelé i vedení ministerstva průmyslu a obchodu. Lidé napříč soukromou a státní sférou spojili síly, aby pomohli restartu leteckého průmyslu, který silně zasáhla koronavirová pandemie.
Vrcholící příprava legislativního návrhu, který by zavedl systém zálohování PET lahví a hliníkových nápojových obalů, otevřela mnoho palčivých otázek. Mezi ty zásadní patří nastavení fungování správce systému, který by měl garantoval férové rozdělení pravomocí mezi jednotlivé účastníky systému.
V Česku dlouhodobě chybí legislativní úprava důležitých prvků moderní energetiky – akumulace energie a agregace flexibility. Jejich dosud zanedbávanou roli ve státních energetických strategiích má nyní řešit další novela energetického zákona, známá jako LEX OZE III.
Podpora státu hraje pro zvýšení počtu inovativních firem nebo pro rozsah jejich vývoje důležitou roli, zejména u menších a středních podniků. Návrh státního rozpočtu předložený ministerstvem financí však není v souladu s cílem podpory růstu přidané hodnoty.
Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...