Každoročně více než 500 míst pro absolventy středních odborných škol a učilišť vytvoří podniky českého železničního průmyslu – členové sdružení ACRI. Podniky, které vyrábějí široké portfolio produktů, od drážních vozidel přes řídicí technologie, komponenty a součástky, vybavení interiérů vozidel nebo například po kolejnice, přitom mají zájem především o absolventy oborů elektro, mechaniky, seřizovače, obsluhu CNC strojů a další specializované profese.

To řeší společně odborníci, podnikatelé i vedení ministerstva průmyslu a obchodu. Lidé napříč soukromou a státní sférou spojili síly, aby pomohli restartu leteckého průmyslu, který silně zasáhla koronavirová pandemie.

Vrcholící příprava legislativního návrhu, který by zavedl systém zálohování PET lahví a hliníkových nápojových obalů, otevřela mnoho palčivých otázek. Mezi ty zásadní patří nastavení fungování správce systému, který by měl garantoval férové rozdělení pravomocí mezi jednotlivé účastníky systému.

V Česku dlouhodobě chybí legislativní úprava důležitých prvků moderní energetiky – akumulace energie a agregace flexibility. Jejich dosud zanedbávanou roli ve státních energetických strategiích má nyní řešit další novela energetického zákona, známá jako LEX OZE III.

Podpora státu hraje pro zvýšení počtu inovativních firem nebo pro rozsah jejich vývoje důležitou roli, zejména u menších a středních podniků. Návrh státního rozpočtu předložený ministerstvem financí však není v souladu s cílem podpory růstu přidané hodnoty.

Zemědělci musí od letošního roku plnit přísnější pravidla pro hospodaření na zemědělské půdě tak, aby vyhověli požadavkům Společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová povinnost vyčlenit tzv. „neprodukční plochy“ spočívá v tom, že nejméně čtyři procenta půdy, kterou zemědělec vlastní nebo si pronajímá a kde by se jinak pěstovaly obiloviny nebo olejniny, nelze obdělávat. Z této plochy by mohlo být podle analýzy Agrární komory České republiky vyrobeno například 160 milionů bochníků chleba nebo krmivo pro 170 tisíc prasat.