Možnosti jsou dvě – pomocí organické sloučeniny ethylenoxid používané ke sterilizaci lékařských pomůcek nebo zahříváním v troubě při teplotě 70 stupňů po dobu 24 hodin. Nyní se vše ověřuje na respirátorech Moldex.

Skupina firem okolo česko-německého výrobce respirátorů Moldex a státní instituce našly způsob, jak znovupoužít kvalitní ochranné prostředky FFP3 a FFP2 po kontaminaci koronavirem způsobujícím nemoc COVID-19.

Na myšlence znovupoužití těchto respirátorů spolupracuje s firmou Moldex Státní zdravotnický ústav, Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany, a podporuje ho ministerstvo zdravotnictví.

Standardně jsou respirátory v pracovním prostředí určené na jednodenní použití. Avšak v medicínském prostředí se zvýšeným rizikem nákazy, je často potřeba použít i několik respirátorů denně. A vzhledem k současné epidemii, která může trvat ještě několik týdnů, nemusí při takto vysoké jednorázové spotřebě stačit ani šest milionů respirátorů.

„Přemýšleli jsme na základě zkušeností, jak se pokusit tuto situaci v tomto krizovém období zvrátit. A díky debatám se Státním zdravotnickým ústavem, odborníky ze Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany a lidmi z výroby respirátorů si myslíme, že jsme našli způsoby dekontaminace respirátorů po expozici koronavirem způsobující nemoc COVID-19,“ říká obchodní ředitel firmy Moldex Martin Trojan.

Existují dvě možnosti dekontaminace respirátorů – pomocí Ethylenoxidu nebo zahříváním

„Nejpřijatelnějším způsobem dekontaminace respirátorů a filtrů Moldex je použití sterilizace pomocí Ethylenoxidu. Testování v podmínkách firmy Moldex potvrdilo, že tímto způsobem sterilizace není ovlivněna filtrační účinnost respirátorů Moldex FFP3 a FFP2,“ informuje Dietmar Thiel, manažer kvality stuttgartské pobočky Moldex.

Vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci při Státním zdravotním ústavu Věra Melicherčíková potvrzuje, že sterilizace pomocí ethylenoxidu je široce akceptovanou a pravidelně používanou metodu ve větších nemocnicích v České republice.

„Takto se běžně sterilizují lékařské nástroje,“ podotýká Věra Melicherčíková. „Tuto domněnku, i možnost zničení viru pomocí vyšší teploty, je nyní potřeba laboratorně ověřit, abychom je mohli považovat za reálné. Výrazně by to pomohlo překonat současné období s kritickým nedostatkem respirátorů pro zdravotníky, policii, hasiče a samozřejmě i veřejnost,“ dodává Melicherčíková.

„Druhou možností je, že respirátory mohou být ošetřeny zahříváním na teplotu 70°C po dobu 24 hodin, aniž by to ovlivnilo účinnost filtrace. Nemá to vliv ani na funkčnost a stabilitu respirátoru. Ten stále drží tvar a bez problémů přiléhá k obličeji,“ popisuje pro většinu populace přijatelnější možnost Dietmar Thiel.

I kdyby se dal jeden respirátor použít pětkrát, je to obrovská pomoc

Zástupci Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany je uznávanou autoritou v oblasti ochrany zdraví souhlasí s myšlenkou, že by bylo možné takto současnou nouzovou situaci s nedostatkem respirátorů překlenout.

„Vidíme reálný předpoklad, že se týmu několika Institucí a firem podaří prokázat a ověřit, že ochranné prostředky kategorie FFP3 a FFP2 se po použití mohou dekontaminovat a znovu použít. A to bez toho, že by ztratily svůj ochranný účinek a  znovu by vyhověly přísným předpisům na ně kladeným. Počet cyklů by pravděpodobně nebyl neomezený, ale kdyby jen šel každý respirátor použít místo jednou alespoň 5x, byla by to obrovská pomoc v dnešní situaci,“ sděluje bezpečnostní ředitel Státního ústav jaderné, chemické a biologické ochrany Stanislav Brádka.

Nutno podotknout, že respirátory nemohou zcela vyloučit riziko virové infekce, ale mohou ji výrazně omezit. Při nošení respirátorů je velmi důležité upravit masku na obličeji tak, aby bylo dosaženo optimálního utěsnění.

Vědecké ověření během několika dní

Použití ochrany dýchacích cest jako jediného ochranného opatření často nestačí. Společnost Moldex doporučuje také použít speciální ochranný oděv, rukavice a ochranné brýle. Kromě toho musí panovat přísné dodržování všech základních hygienických opatření, jako je mytí rukou mýdlem a vodou.

Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany experimentálně zjišťuje účinnost záchytu částic po dekontaminaci. Důvodem je zjištění případného rozdílu kvality respirátoru a tím i potvrzení možnosti znovupoužití. Následně by v podmínkách nouzového stavu bylo možné prohlásit tuto metodu za ověřenou a mohla by ji okamžitě používat odborná i široká veřejnost. Ověření předpokladů a testování by mělo trvat v řádu pár dnů.

U metody sterilizace ethylenoxiem, která je ověřená, průkazná a všeobecně uznávaná, by bylo možné po jejím schválení, začít s její implementací a používáním v nemocničních zařízeních. Zde bude podle zástupců Moldexu nutné doladit celý proces. Tedy vymyslet logistiku stažení respirátorů po použití, dezinfekci v předsterilizační přípravě, samotnou sterilizaci ethylenoxidem a zpětnou distribuci respirátorů do oběhu.

„Podle našich informací jsou sterilizační zařízení dostupná ve větších nemocnicích a víceúčelovou vakuovou komorou je vybavena například také Národní knihovna ČR,“ dodává Martin Trojan.

(tz)