Abychom podpořili zájem o kvalitní pojist­nou ochranu, vyplatíme ze všech nově pojištěných rizik velmi vážných onemocnění uzavřených od května do konce července při diagnóze infarktu myokardu dvojnásobek pojistné částky. To může být až jeden milión korun navíc, upozornil Petr Procházka, ředitel Úseku pojištění osob v Kooperativě. Jak to však s pojištěním vážných chorob vypadá? Zdá se, že je stále podceňujeme...

Petr Procházka však potvrdil, že je tomu přece jen trochu jinak:

Kdo by vlastně měl mít životní pojištění a proč?

Každý, kdo vnímá a přijímá odpovědnost za sebe a za své blízké. Pak mu ochrana zdraví a života přijde logická, ať už k tomu dospěl věkem, či životní situací – třeba narozením potomka. Měli bychom si uvědomit, že životní pojištění má primárně sloužit k překonání dlouhodobých a vážných zdravotních problémů a následků s nimi souvisejícími, nikoli jen k získání bo­lestného za dvoutýdenní neschopenku kvůli zlomené noze. Každé vážnější onemocnění nebo úraz nás může na dlouhou dobu zbavit obvyklého příjmu.

Uvědomují si klienti, že stačí málo a mohou se dostat do vážných finančních problémů?

Určitě ne dostatečně a jistě ne všichni. Dejme příklad: Jedním z klíčových rizik je invalidita a na ni, případně na to, že by k ní mohlo dojít, není jakkoli připravena téměř polovina Čechů. Podobné výsledky nám přinesl i průzkum, kde jsme zjišťovali, jak lidé vnímají infarkt myokardu. Ve svém okolí se s ním setkalo 60 % Čechů, ale jen 24 % lidí ví, že je možné si toto riziko připojistit. A přitom průměrná doba léčení po komplikovaném infarktu trvá i několik měsíců. Což je doba, po kterou vám výrazně poklesne příjem. Navíc se velmi pravděpodobně přidají omezení v běžném životě, která nastanou po doléčení. Kooperativa se proto trvale a dlouhodobě snaží o závažných onemocněních a jejich dopadech detailně informovat, podporovat jejich prevenci a zatraktivňovat možnost jejich pojištění.

Jakým způsobem lze zájem veřejnosti podpořit?

Průběžnou osvětou, vzděláváním i zveřejňováním reálných životních případů. Klienti jsou dnes už, řekněme, vzdělanější, poučenější a také náročnější než před 10–15 lety. Díky tomu tuší, či přímo vědí, že neexistuje už jen pojištění majetku nebo úrazů, ale i životní pojištění. Nicméně povědomí o možnosti pojištění vážných chorob není dostatečně rozšířené.

S tímto druhem pojištění je asi lepší poradit se s odborníkem...

Přesně tak. K hlavním úkolům pojišťovacího poradce patří analýza životní situace a dlouhodobých potřeb klienta. S pomocí detailního rozboru dokáže navrhnout personifikované životní pojištění a rozsah pojistného krytí, tedy rizika i částky, na které by měli klienti své pojištění uzavřít. Budu-li konkrétní: Pro ty, kterým vyhovuje život single a zatím neplánují rodinu, je pojištění pro případ smrti nejspíš zbytečné. Jste-li ale čerstvým rodičem novorozence? Pak určitě ano.
A co se týče pojištění vážných chorob – aktuálně chceme podpořit zájem o takový typ ochrany dlouhodobou a trvalou garancí výplaty dvojnásobku při diagnóze infarktu myokardu. Může to být až jeden milión korun navíc a tato nabídka platí u nových pojistných smluv i u dodatků ke stávajícím smlouvám. Tuto výhodu garantujeme po celou dobu platnosti pojištění.

Od minulého roku je možné uplatnit daňové zvýhodnění také pro pojištění dlouhodobé péče. K čemu takové pojištění slouží?

Naše pojištění soběstačnosti FLEXI vám pomůže při zhoršení zdravotního stavu a rostoucí neschopnosti se o sebe samostatně postarat. Získáte dostatečné prostředky, nejen finanční, pro zvládnutí této situace. V rámci pojištění totiž nabízíme i asistenci průvodce péčí, která pomůže s hledáním řešení celé situace, zorientováním se v problematice, podáním žádosti či zajištěním profesionální péče.

A jak se vlastně soběstačnost posuzuje?

Soběstačnost se posuzuje ve čtyřech stupních podle individuální schopnosti nemocného zvládat deset základních životních potřeb, které určují míru jeho nesoběstačnosti a schopnosti se o sebe postarat. Naše pojištění vyplácí měsíční plnění od druhého stupně snížené soběstačnosti, tzn. od středně těžké závislosti a nemožností zvládat pět až šest životních potřeb. Ze statistik vyplývá, že právě druhý stupeň je nejpočetnějším a zároveň vážným omezením, které člověk těžko zvládne sám.

Příspěvek od státu dostane člověk až po rozhodnutí příslušného úřadu. Co do té doby?

Je to tak, problémem může být delší trvání procesu přiznání státního příspěvku na péči, v průměru až šest měsíců, někdy i déle. Výhodou našeho produktu je předběžné plnění ve výši 50 % sjednané pojistné částky. Vyplácíme ho, jakmile klient podá žádost o státní příspěvek na péči a po našem vlastním posouzení celkového zdravotního stavu pojištěného.

ptala se Kateřina Šimková