Evropská dluhová krize pokračuje. Její nejviditelnější příznaky se jen přesunuly z Peloponéského na Pyrenejský poloostrov. Čtvrtá největší ekonomika eurozóny, kde žije přes 45 milionů obyvatel, nezažívá právě nejlepší časy. Hospodářský boom Španělska, který vypukl po zavedení eura, se v posledních letech proměnil v těžké procitnutí.

Pokles cen nemovitostí, ohrožený bankovní sektor a vysoká nezaměstnanost kolem 25 % jsou ty nejviditelnější rysy. Fiskální úspory, které nová vláda hodlá uskutečnit, jsou navíc pro tamní občany obtížně stravitelné, což se projevilo i ve čtvrteční generální stávce. Kromě toho neustále hrozí nebezpečí, že Španělsko definitivně ztratí důvěru finančních trhů a nezbude mu nic jiného než požádat o finanční pomoc. V takovém případě by se během dvou let stalo již čtvrtou evropskou zemí, která tak musela učinit.

O tom, že tato varianta není nereálná, svědčí mimo jiné i rostoucí výnosy 10letých státních dluhopisů. Ty se i v tomto týdnu dostaly k úrovni 5,5 % a od začátku března se drží v rostoucím trendu. Na dluhopisový trh sice může mít pozitivní vliv rozšíření kapacit evropských záchranných fondů na 800 mld. eur, které bylo dnes dohodnuto na zasedání ministrů financí eurozóny v Kodani, nelze na to však spoléhat. V případě pokračujícího nárůstu výnosů se tak nejpravděpodobnější variantou jeví další zapojení Evropské centrální banky do odkupu tamních státních dluhopisů. Českého občana může těšit, že náš západní soused se s takovými problémy (zatím) nepotýká a je naopak tahounem evropského hospodářství. To ostatně potvrdila i příznivá makrodata z tohoto týdne. Březnová míra nezaměstnanosti v Německu poklesla na 6,7 %, což jsou nejnižší úrovně od sjednocení země. Hodnota pečlivě sledovaného indikátoru německé ekonomiky (index Ifo) dokonce nepatrně vzrostla.

Posilování české měny bylo v minulém týdnu přerušeno a i v tomto týdnu koruna tahala spíše za kratší konec. Na měnovém páru s eurem sice nejdříve posilovala a podařilo se jí návrat k hladině 24,55 CZK/EUR, to však bylo z její strany vše. Ve středu se karta obrátila a koruna zamířila k úrovni 24,80 CZK/EUR. Další oslabení české měny zhruba k hranici 25 CZK/EUR nelze v příštím týdnu vyloučit. Vůči americkému dolaru pokračovalo obchodování v postranním trendu. Ve středu se sice koruna dostala na letošní maxima, avšak v druhé polovině týdne se vrátila zpět nad hladinu 18,50 CZK/USD.

Na domácí scéně poutalo pozornost čtvrteční zasedání bankovní rady České národní banky. Centrální bankéři diskutovali především problém inflace. Z proinflačních rizik byl zmíněn především růst cen pohonných hmot a potravin. Inflaci naopak brzdí silnější kurz koruny a velmi slabé poptávkově inflační tlaky z domácí ekonomiky. Úrokové sazby tak byly podle předpokladů ponechány beze změny, přičemž šest členů rady hlasovalo pro zachování sazeb a jeden člen pro zvýšení o 0,25 %. Hlavní úroková sazba je na rekordně nízké úrovni 0,75 % držena od května 2010. Z ekonomických dat poutaly pozornost výsledky konjunkturálního průzkumu. Celková důvěra v domácí ekonomiku v březnu vzrostla jen marginálně ze 1,6 na 1,7 bodu. Celkový index táhnou dolů spotřebitelé, u nichž se prohloubily obavy ze zhoršení celkové i jejich vlastní ekonomické situace.