Třetina zaměstnavatelů plánuje do konce roku nabírat, ale 22 % propouštět. Vyplývá to z výsledků průzkumu „ManpowerGroup Index trhu práce“ pro čtvrté čtvrtletí roku 2022, který zveřejnmil společnost ManpowerGroup Česká republika.
Dopravní situace v Praze je podle pražských podnikatelů v současnosti největším problémem a hlavní výzvou pro magistrát, který vzejde z nadcházejících voleb do pražského zastupitelstva. Ukázalo to šetření, které Hospodářská komora představila kandidátům na pražského primátora během předvolební diskuze ve Florentinu.
Co spojuje nápojáře Kofolu, pivovar Svijany, slovenské pálenky, bezpečnostní firmu Jablotron, nebo tradiční dorty Marlenka? Ti všichni naskočili na vlnu „direct to consumer”, tedy obchodní model, který jde za zákazníky napřímo díky vlastnímu e-shopu.
I když se zaměstnavatelé napříč obory snaží svým zaměstnancům zvyšovat mzdy, míru inflace tohle zvýšení nepokryje. Do slibného vývoje ekonomiky na začátku kalendářního roku totiž zasáhla válka na Ukrajině, která přinesla narušení dodavatelských řetězců, růst cen energií a ještě dramatičtější nedostatek pracovníků, kvůli němuž musí firmy často omezovat provozy.
Dopravu obchází strašidlo zákazu spalovacích motorů po roce 2035. Podaří se novým bezemisním pohonným hmotám prodloužit jejich provoz? A jaká nás čeká budoucnost, pokud klasické automobily nebudou smět na silnice? Na takové a podobné otázky odpovídal Václav Loula, vedoucí pracovní komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu:
Praha může každý rok uspořit téměř miliardu korun. Analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy pracuje s modelem, kdy by se metropole dělila ne na současných 57, ale jen na 8 městských částí, aniž by to mělo negativní dopad na činnosti, které musí plnit. Počet politiků by tak klesl o 723, zaměstnanců městských částí by ubylo o 1150.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...