Zdeněk Kratochvíl

O uskupení ICOM transport a. s. jsme na našich stránkách již několikrát informovali. Připomeňme si v malém shrnutí, že společnost je jedním z největších dopravních gigantů u nás, disponuje osmi sty autobusy, třemi sty souprav nákladních vozidel a zaměstnává více než 1800 pracovníků. O tom, jak letošní pandemie koronaviru společnost poznamenala, co vše musela překonávat a s jakými důsledky, a nakolik tato situace posílila vedení společnosti i samotné zaměstnance, jsme hovořili se Zdeňkem Kratochvílem, generálním ředitelem ICOM transport a. s. 

Nakolik vás zaskočila pandemie koronaviru v průběhu března a dubna a s jakými projevy?

Během několika dnů jsme přišli o práci 150 nákladních vozidel, což zajišťovalo 180 řidičů. V osobní dopravě jsme museli odstavit asi stovku autobusů, to se dotklo 150 řidičů. Zbývající vozidla v provozu však nejezdila v plném výkonu. Vznikly problémy s návazností vytížení nákladních vozidel, či v návaznosti spojů v autobusové dopravě. Například v autobusové dopravě jsme přišli o tržby za 1,2 milionu Kč, přičemž mzdy, odpisy atd. zůstaly.

Co bylo ze všech nastalých problémů pro vedení společnosti tím nejhorším?

Především nekoncepčnost jednotlivých prohlášení vlády bez motivačních prvků. Dále jakýkoliv časový plán kroků koronavirových opatření v ČR a zabezpečení hygienických prostředků v době jejich nedostatku v celé Evropě, pro nás především pak ve vybavení vozidel, zaměstnanců a pracovišť dodatečnými hygienickými prostředky.

Jaká opatření bylo nutné přijmout, aby firma vše překonala s minimálními důsledky?

Vedení společnosti se denně scházelo k operativnímu řešení situace. V této souvislosti chci poděkovat našim zaměstnancům, kteří za daných okolností neměli problém si vybrat dovolenou i v době pro ně nevýhodné, iniciativně spolupracovali se svými nadřízenými na operativních řešeních. Vzhledem k tomu, že koncernová společnost ICOM transport má 1800 zaměstnanců, a z toho pouze skupinka sedmi tzv. odborářů se snažila z této situace těžit, potěšilo mě, že ostatní zaměstnanci s jejich jednáním nesouhlasili.
Mohu říci, že jsme se na krizové období dlouhodobě připravovali. V době prosperity jsme provedli mnoho velkých investic nejenom do vozového parku, ale i do nemovitostí a technologie. V této době tedy veškeré finanční prostředky mohou jít i nadále na nadstandardní mzdy a další stabilizace zaměstnanců. I v této době nabízíme práci novým potřebným zaměstnancům, především řidičům. Chceme být po koronavirové pandemii ještě lépe připraveni ke splnění požadavků našich zákazníků.

A když hovoříme o důsledcích, můžete je ozřejmit a vyčíslit škody?

Pokud jde o současnost, za měsíc březen a duben činil propad v hospodaření našeho koncernu zhruba 40 milionů korun. A z hlediska budoucnosti – škody způsobené populistickým „naléváním peněz do ekonomiky“ nás teprve čekají. Jak rychle jsme se vzdálili eurozóně, naznačuje i současný kurz eura, který činí 27,40 Kč za euro. Během krátké doby jde o propad 2,40 Kč. Splatit takovéto rozhazování, včetně úroků, nám všem bude trvat i mnoho let. Takzvané „lití peněz do ekonomiky“ se podle mne dělo živelně, bez dostatečného posouzení a rad odborníků. To vedlo mnohé k využívání těchto nabídek i v případě nepotřeby.
Můj pohled je možná až příliš pragmatický. Pamatuji 40 let totality. Nebylo maso, elektronika, jízdní kola ani toaletní papír. A český národ toto vše přežil. Určitě bychom se uměli dva až tři měsíce uskromnit a neupadnout do tak velkého zadlužení. Veškeré dopady bude možno vyčíslit až po rozvolnění všech vládních opatření. Jsem kritický i k tomu, že jsme si jako ČR v době prosperity netvořili rezervu na horší časy. Mým mottem je v tomto směru tvrzení, že politik odchází, avšak podnikatel zůstává. Firma je jeho celoživotním dílem.

Víme, že každá taková negativní událost na jedné straně ublíží, ale na druhé posílí. Jak to vidíte z toho pohledu?

Byli jsme donuceni k razantnějšímu a rychlejšímu hledání a provádění organizačních změn, zjednodušení softwarů apod. V tom je krizové období pro každou společnost prospěšné. Vím, a potvrdilo se, že se můžeme na naše zaměstnance spolehnout i v době nepohody. Na druhé straně se naši zaměstnanci znovu přesvědčili, že se mohou spolehnout i na nás, tedy svého zaměstnavatele. Z důvodu koronavirové krize jsme žádného našeho zaměstnance nepropustili, či mu nesnížili mzdu nebo benefity. Věřím, že krizové období vyvolané koronavirem bude mít dopad i na změnu chování státu. Mám na mysli efektivní řízení, maximální využití výpočetní techniky a s tím spojené „zeštíhlení“ aparátu apod.

rozmlouval Jiří Novotný