INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Rozsáhlá výzkumná iniciativa výzkumných organizací ze Skotska, Španělska, Chorvatska, Ukrajiny, Turecka a Spojených států ve spojení s českým výrobcem nanovláken, firmou Nanopharma, otevírá cestu novým buněčným terapiím pro pacienty s poškozeným imunitním systémem. Projekt s rozpočtem přesahujícím 5 milionů britských liber se v budoucnu může překlopit do nových léčebných postupů pro seniory a pro ty, kteří podstoupili transplantaci kostní dřeně.

Výzkum cílí na vývoj nových terapií založených na kmenových buňkách, které mohou posílit imunitní systém regenerací brzlíku – orgánu, umístěném v lidském těle vedle srdce, který produkuje důležité imunitní buňky. Nové léčebné postupy jsou potřebné, protože brzlík s přibývajícím věkem atrofuje a to vede, zejména u starších pacientů, k větší náchylnosti k infekcím jakou je například chřipka.

Poškození brzlíku je také jedním z hlavních život ohrožujících rizik pro pacienty, kteří podstoupili transplantaci kostní dřeně, například při léčbě rakoviny krve.

Dřívější studie prokázaly, že transplantace brzlíkových buněk do pacientů může být efektivním způsobem jak posílit a ozdravit imunitní systém. Hlavní překážkou, proč toto dosud není využíváno jako léčebný postup, je nedostatek zdrojů těchto specializovaných buněk. V předchozích studiích vědci používali buňky novorozenců, které byly vyjmuty jako součást běžného kardiochirurgického zákroku. Buňky dospělých dárců nemají stejný účinek.

Iniciativa nazývaná ThymiStem je vedena University of Edinburgh a má za cíl nalézt nové metody laboratorní výroby brzlíkových buněk jakožto alternativního zdroje buněk pro tuto léčbu.

Profesorka Clare Blackburnová z MRC Centra pro Regenerativní Medicínu, která stojí v čele výzkumného týmu, uvádí: ,,Tento unikátní projekt otestuje, zda-li jsme schopni pěstovat brzlíkové kmenové buňky v laboratoři a použít je k vytvoření plně funkčního orgánu určeného k transplantaci. Následně budeme zkoumat jak připravit tyto buňky v dostatečném množství a kvalitě, tak aby v budoucnu mohly být umístěny do pacientů.“

 Projekt je mimo jiné podporován Evropskou unií v rámci 7. Rámcového programu a bude sdílen devíti výzkumnými týmy napříč Evropou and USA.

,, Projekt ThymiStem zahrnuje buněčné biology, imunology, tkáňové inženýry a dvě buněčné banky. Veškeré naše znalosti budou vynaloženy k dosažení společného cíle, přičemž bez podpory Evropské Unie by takovéto uskupení nikdy nevzniklo,“ doplnila profesorka Blackburnová.

Součástí projektu je i český tým materiálových a tkáňových inženýrů z dynamické společnosti Nanopharma. Mladí vědci vyvíjejí sofistikované nanovlákenné matrice, neboli scaffoldy, které mají za úkol podpořit růst buněk a budou tvořit kostru brzlíkového organoidu. Je to vůbec poprvé, kdy se materiál typu nanovláken používá pro pěstování brzlíkových buněk. Firma Nanopharma prošla náročným mezinárodním výběrovým řízením, přičemž kritéria výběru nespočívala pouze v zajištění odbornosti výroby nanovlákenných nosičů, ale i ve schopnosti prokázat týmovou mezinárodní spolupráci napříč kontinenty.

,,Je pro nás ctí a výzvou zároveň participovat na takto ambiciózním projektu, který má potenciál v budoucnu významně ovlivnit životy velkého množství pacientů. Již několik let intenzivně pracujeme na tom, aby české know-how v oblasti nanovláken proniklo do světového výzkumu a stalo se součástí moderních léčebných postupů. ThymiStem je nejen pro nás, ale pro celý tuzemský nanotechnologický sektor prestižní precedent,“ podotýká Liliana Berezkinová, ředitelka společnosti Nanopharma a dodává „Šance získat takovýto projekt pro tuzemskou firmu je asi 1:100. Pro získání zakázky jsem během jednoho roku musela objezdit mnoho zahraničních partnerů a přesvědčit je o tom, že náš tým je odborně i komunikačně schopný několik let pracovat s významnými světovými výzkumníky.“

Nanopharma je součástí skupiny SinBio, kterou založila investiční skupina SINDAT. Jedná  se o uskupení několika českých inovativních biotechnologických firem zaměřených na výzkum, vývoj a zavádění nových terapií kombinujících právě kmenové buňky a nanomateriály v oblasti veterinární i humánní medicíny.

ThymiStem začal současně spolupracovat s dalšími velkými projekty zaměřenými na kmenové buňky. Jedná se například o vývoj buněk produkujících inzulín k léčbě diabetu, výzkum laboratorní výroby buněk k tvorbě kostí a svalů a projekt vyvíjející léčebné terapie pro neurologické poruchy na bázi výměny buněk.

 Organizace, tvořící páteřní síť projektu ThymiStem:

Skotsko: University of Edinburgh;

Španělsko: Agencia Estatal Consejo Superior de Investigaciones Científicas;

Chorvatsko: Rudjer Boskovic Institute;

Ukrajina: Open International University of Human Development “Ukraine”;

Turecko: Yeditepe University;

Česká republika: Nanopharma;

USA: Memorial Sloan Kettering Cancer Center, New York.

 

 

Nanopharma, a.s. je mladá dynamická společnost zabývající se vývojem a výrobou biomedicínských aplikací na bázi nanovlákenných materiálů. Nanopharma má silnou mezinárodní působnost a zaměřuje se především na aktivity v oblasti regenerativní medicíny a řízeného dodávání léčiv. V rámci mateřské skupiny SinBio spolupracuje na vývoji moderních terapií kombinujících léčbu kmenovými buňkami a nanomateriály. V České republice spoluzaložila výzkumný nanotechnologický klastr Nanoprogres.  

Konec TZ

 

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3