Získat patent na unikátní technologii zpracování listí stromů k výrobě ultra tenkých izolačních desek, díky nimž nebude třeba v objektech topit, nebo na využití kopřivy tak, že se znásobí její blahodárné účinky na poškozené kolenní klouby, to by jistě bylo terno. Ukázalo by se, že myšlenek, které dobře poslouží lidstvu, není nikdy dost, a že jsou, převedeny do praxe, stále vítané.
Uplynutím platnosti patentu průmyslověprávní ochrana léčiva nebo účinné látky na ochranu rostlin nemusí končit V důsledku období, které uplyne mezi podáním patentové přihlášky na nový léčivý přípravek a jeho registrací, není doba patentové ochrany vždy postačující k pokrytí investic vložených do výzkumu. Obdobná situace je i v rostlinolékařské oblasti.
Dějiny dokládají, že se v Čechách vždy rodili chytří lidé. A je tomu tak i dnes. Hovořil o tom mimo jiné při příležitosti 105. výročí vzniku Úřadu průmyslového vlastnictví v září na mezinárodní konferenci v Praze předseda ÚPV Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, Ph.D., který poznamenal: „V české historii je mnoho vynálezů, na které můžeme být po právu pyšní a jejichž tvůrci skutečně změnili svět.“
Český svaz vynálezců a zlepšovatelů z.s. byl založen v roce 1990. Od této doby se zaměřuje na propagační, osvětovou a vzdělávací činnost v oblasti duševního vlastnictví. Za tímto účelem pravidelně pořádá odborné semináře na aktuální témata a účastní se mezinárodních výstav vynálezů jako vystavující nebo jako spoluorganizátor.
V roce 1919 byl v Praze založen Patentní úřad. Dnes, po 105 letech, v Česku existuje moderní a progresivní Úřad průmyslového vlastnictví, který těží z mezinárodní spolupráce a za dobu své novodobé existence si vydobyl místo mezi obdobnými institucemi ve světě.
Podání přihlášky vynálezu či žádost o zápis ochranné známky – to jsou příklady dvou z celé řady služeb, které Úřad průmyslového vlastnictví poskytuje zájemcům ze strany veřejnosti. Kromě podání samotných přihlášek průmyslových práv lze u Úřadu podat i celou řadu navazujících žádostí. Sečteme-li všechny druhy formulářů, dostaneme se ke třem desítkám.
Poslední dva roky pozoruji velmi zvláštní fenomén. Týká se přítomnosti v práci. Je to jasné, po covidu se na nás řítí dynamika dosud nevídaná. Nicméně tak nějak se změnil rytmus svátků, volna a dovolených. Vánoční prázdniny dětem sice končí na začátku ledna, ale v mnoha firmách klíčoví lidé do pracovního rytmu vplouvají až v polovině měsíce. Pak přichází 15 dní intenzivní práce. Po ní, od počátku jarních prázdnin, lidé rotují po horách a za stůl usedají přerušovaně až do konce března. Velikonoce odstartují další dovolenkový turnus. A květnové svátky mnozí využijí na odpočinkovou víc než týdenní šňůru. Od poloviny června se dostáváme na vlnu letních dovolených, která ustává až s půlkou září. Až potom se do půlky prosince rozjedou naplno kolečka pracovní aktivity, protože rok se pomalu s tím další schází. A pak je vánoční rádiový klid....
Získat patent na unikátní technologii zpracování listí stromů k výrobě ultra tenkých izolačních desek, díky nimž nebude třeba v objektech topit, nebo na využití kopřivy tak, že se znásobí její blahodárné účinky na poškozené kolenní klouby, to by jistě bylo terno. Ukázalo by se, že myšlenek, které dobře poslouží lidstvu, není nikdy dost, a že jsou, převedeny do praxe, stále vítané.
Pokračování ...