V loňském roce slavil Úřad průmyslového vlastnictví 100 let od svého založení. Již před sto lety bylo průmyslníkům a výzkumu jasné, že bez právní ochrany nových řešení a bez nejnovějších technických informací nemůže jejich business prosperovat a prosadit se ve světové konkurenci.
Období, které nyní prožíváme, nepřináší pouze znepokojivé zprávy o rozkolísané ekonomice, uzavírání firem nebo karanténních opatřeních. Rodí se mnoho nápadů, vznikají inovativní společnosti. To s sebou nese i potřebu péče o nové myšlenky, postupy, celé know-how. Na této straně pravidelně přinášíme informace o ochraně duševního vlastnictví. Tentokrát připomeňme, jaké organizace k tomu slouží:
Nestačí jen vědět, umět nebo třeba zásobovat trh originálními výrobky a službami. Nestačí se spoléhat na dobré mravy ostatních a na to, že vám budou fandit, pokud objevíte souvislosti, postup, technologii, které budou lidem prospěšné. Unikátní myšlenky a nápady je nutné odpovídajícím způsobem chránit, aby se cizím peřím nemohl chlubit ten, komu zásluhy nepatří. Jak je právě ochrana duševního vlastnictví pro podnikání důležitá, osvětlil advokát JUDr. David Karabec, MPA:
Ochránit nápad, na němž stojí podnikání, je pro firmu buď samozřejmost, anebo záležitost, jíž nevěnuje velkou pozornost. Mgr. Lukáš Zmeškal se během své praxe patentového zástupce setkává s oběma případy. Jako partner ve společnosti patentových zástupců Langrova, s.r.o., v Plzni i jako předseda Českého svazu vynálezců a zlepšovatelů či spoluorganizátor mezinárodní výstavy technologických novinek, patentů a inovací Invent Arena v Třinci (ta letošní se posouvá až na rok 2021) se již setkal s řadou příběhů, které svým způsobem píší dějiny podnikání u nás. Jak právě on nahlíží na ochranu duševního vlastnictví?
Úřad průmyslového vlastnictví podporuje podnikatele, firmy, vynálezce, inovátory, vědce a všechny ty, kteří chápou význam ochrany duševního vlastnictví. Jak jste si jistě již všimli, o jeho aktivitách píšeme pravidelně. Tentokrát bychom rádi připomněli, jaké typy ochrany duševního vlastnictví máte k dispozici a čím se vyznačují.
Mnohé z nás potěší, když se dovědí, že někdo vynalezl něco, co má široké praktické využití. Třeba pro komfortnější život člověka, například by to mohla být sestava bylin, která zabere na angínu lépe než antibiotika, nebo dámské punčocháče, které se budou opravdu snadno a rychle oblékat, či způsob, na jehož principu se naučí příroda ve spojení s myšlenkou člověka důmyslně zadržovat vodu tam, kde je toho nejvíce zapotřebí, aniž by do regionu mylně zasahoval. Žárovky, které nebudou svítit, ale přesto pod nimi budeme báječně vidět, nebo kombinaci tří pohybů, na jejichž základě obézní zaručeně do měsíce zhubne. Nikdy totiž neříkej nikdy.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...