Jak získat patentovou ochranu v zahraničí za využití řízení podle mezinárodní Smlouvy o patentové spolupráci bylo naznačeno v článku, který byl na tomto místě uveřejněn minulý měsíc. Zdůrazněnými výhodami popsaného systému bylo zejména získání času na přípravu a rozhodování, zda, a ve kterých státech, usilovat na základě jediné podané patentové přihlášky o patentovou ochranu.
České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.
V minulém čísle jsem se na tomto místě pokusila popsat dvě nejdůležitější patentové databáze, které se českým uživatelům zdarma nabízejí na internetu. Dnes bych vám ráda přiblížila některé další informační zdroje a služby, které jsou vám v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví online k dispozici.
Databáze průmyslověprávních informací jsou velice užitečným zdrojem znalostí. Jejich prostřednictvím lze získat údaje, které jen s obtížemi naleznete jinde. V některých případech dokonce platí, že tyto informace z jiných zdrojů vůbec získat nelze. Na následujících řádcích se o těchto poněkud nedoceněných pomocnících dozvíte více.
Výuka základů ochrany duševního vlastnictví, zejména se zaměřením na ochranu průmyslového vlastnictví, není ve vzdělávacím systému v ČR až na výjimky pevně a systematicky zakotvena. V tomto smyslu je třeba vyzdvihnout iniciativu představitelů škol a vyučujících na všech úrovních, kteří v rámci možností tuto výuku realizují a seznamují žáky, studenty a posluchače se základními principy ochrany duševního vlastnictví. Snahou Úřadu průmyslového vlastnictví je všemi dostupnými prostředky podpořit každou aktivitu v tomto směru formou konzultací, kurzů i výukovými materiály.
Majitelé zapsaných ochranných známek by ve vlastním zájmu měli na internetu monitorovat nově zveřejňované přihlášky. Nejde o nic nového, pouze kromě zaměnitelně podobných, je nyní zapotřebí sledovat i shodné. Prováděním pravidelných rešerší je možné zabránit spekulantům dosáhnout zápisu shodné nebo podobné známky.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...