V předchozích příspěvcích jsme se seznámili s těmi fázemi mediace, ve kterých IP mediátor navozuje pocit vzájemné důvěry a pozitivního ovzduší pro mediační jednání, nastavuje základní pracovní a společenská pravidla, a také aktivně naslouchá stranám a pojmenovává předměty jednání. Strany konfliktu však nebyly zatím připraveny spolu efektivně komunikovat a vzájemně si naslouchat.
V minulém příspěvku jsme se seznámili s druhou fází mediace, ve které IP mediátor aktivně naslouchá stranám. V rámci této fáze mediace je cílem IP mediátora zjistit skutečné potřeby a zájmy stran konfliktu.
V minulém příspěvku jsme se seznámili s první fází mediace, ve které se IP mediátor stranám představí, vysvětlí jim proces IP mediace a roli, kterou v rámci mediace zastává. Současně se také domluví se stranami na základních pravidlech, která budou při mediaci dodržovat.
Úvodem si připomeňme, že v první fázi mediace se IP mediátor stranám nejprve představí, vysvětlí jim proces IP mediace a roli, kterou v rámci mediace zastává. V rámci této fáze se IP mediátor také domluví se stranami na základních pravidlech, která budou strany při mediaci dodržovat. Cílem této první fáze je vytvořit pocit vzájemné důvěry, nastolit pozitivní ovzduší pro mediaci a dohodnout základní pracovní a společenská pravidla, za kterých bude IP mediace probíhat. Proto je důležitou součástí této první fáze také projednání pravidel mediačního jednání.
IP mediace probíhá na základě Pravidel ADR IP mediačního centra Praha, zapsaný ústav, která jsou dostupná na www.ipmediace.cz. Každá strana spolupracuje s IP mediátorem v dobré víře tak, aby mediace probíhala co nejefektivněji, přičemž strany mohou mediaci kdykoli a bez jakéhokoli odůvodnění ukončit.
Vyzkoušejte mediaci! Budete překvapeni, že i komplikované spory v oblasti autorských a průmyslových práv lze vyřešit dohodou. Podle světových statistik okolo 75 % mediačních jednání skončí uzavřením dohody. A to už stojí za to mediaci vyzkoušet.
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...