V předchozích příspěvcích jsme se seznámili s těmi fázemi mediace, ve kterých IP mediátor navozuje pocit vzájemné důvěry a pozitivního ovzduší pro mediační jednání, nastavuje základní pracovní a společenská pravidla, a také aktivně naslouchá stranám a pojmenovává předměty jednání. Strany konfliktu však nebyly zatím připraveny spolu efektivně komunikovat a vzájemně si naslouchat.
V minulém příspěvku jsme se seznámili s druhou fází mediace, ve které IP mediátor aktivně naslouchá stranám. V rámci této fáze mediace je cílem IP mediátora zjistit skutečné potřeby a zájmy stran konfliktu.
V minulém příspěvku jsme se seznámili s první fází mediace, ve které se IP mediátor stranám představí, vysvětlí jim proces IP mediace a roli, kterou v rámci mediace zastává. Současně se také domluví se stranami na základních pravidlech, která budou při mediaci dodržovat.
Úvodem si připomeňme, že v první fázi mediace se IP mediátor stranám nejprve představí, vysvětlí jim proces IP mediace a roli, kterou v rámci mediace zastává. V rámci této fáze se IP mediátor také domluví se stranami na základních pravidlech, která budou strany při mediaci dodržovat. Cílem této první fáze je vytvořit pocit vzájemné důvěry, nastolit pozitivní ovzduší pro mediaci a dohodnout základní pracovní a společenská pravidla, za kterých bude IP mediace probíhat. Proto je důležitou součástí této první fáze také projednání pravidel mediačního jednání.
IP mediace probíhá na základě Pravidel ADR IP mediačního centra Praha, zapsaný ústav, která jsou dostupná na www.ipmediace.cz. Každá strana spolupracuje s IP mediátorem v dobré víře tak, aby mediace probíhala co nejefektivněji, přičemž strany mohou mediaci kdykoli a bez jakéhokoli odůvodnění ukončit.
Vyzkoušejte mediaci! Budete překvapeni, že i komplikované spory v oblasti autorských a průmyslových práv lze vyřešit dohodou. Podle světových statistik okolo 75 % mediačních jednání skončí uzavřením dohody. A to už stojí za to mediaci vyzkoušet.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...