Vláda České republiky schválila počátkem roku 2019 klíčový dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 (Country for the Future), který RVVI zpracovala v úzké spolupráci s týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Dokument vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by mělo Českou republiku do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy. 

V listopadovém vydání Prosperity jsme vás zasvětili do evropského patentového systému. V tématu jsme se rozhodli pokračovat také v prosinci. Rádi bychom totiž vzbudili ještě větší zájem firem a organizací o řádnou ochranu duševního vlastnictví s tím, že je vhodné znát i náležité procesní postupy. Věřím, že pro všechny, kteří si pozorně přečetli článek předchozí, může být toto pokračování užitečné.

Sté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).

Novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vstoupila v účinnost 1. ledna 2019. Hlavním důvodem změny zákona byla nutnost přenést do národní právní úpravy ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „směrnice“).

Jak získat patentovou ochranu v zahraničí za využití řízení podle mezinárodní Smlouvy o patentové spolupráci bylo naznačeno v článku, který byl na tomto místě uveřejněn minulý měsíc. Zdůrazněnými výhodami popsaného systému bylo zejména získání času na přípravu a rozhodování, zda, a ve kterých státech, usilovat na základě jediné podané patentové přihlášky o patentovou ochranu. 

České podniky si stále častěji (nebo spíše – stále ještě nedostatečně) uvědomují, že ochrana průmyslového vlastnictví představuje jeden z nástrojů, jak úspěšně rozvíjet a inovovat výrobu a stát se úspěšným na globalizovaném trhu. Jednou z možností, jak ochránit nové technické řešení – vynález, je patentová ochrana. Pokud se pro ni přihlašovatel rozhodne, zpravidla nejprve žádá o národní patentovou ochranu. Ta však sama o sobě nestačí, neboť český patent platí jen v České republice a jinde v zahraničí toto patentované řešení může kdokoliv využívat a prodávat. Proto je vhodné získat patentovou ochranu i v zemích, kde je předpoklad, že chráněné řešení má tržní potenciál.