Úřad průmyslového vlastnictví dosáhl na poli řízení kvality vynikajících výsledků. Korunovány byly například loni oceněním Manažer kvality roku, jež loni udělila Česká společnost pro jakost Ing. Miroslavu Paclíkovi, Ph.D., řediteli odboru patentových informací a představiteli vedení pro integrovaný systém řízení ÚPV. Co všechno činnost související s kvalitou obnáší, jaký užitek Úřadu i jeho klientům dává a jakou inspiraci ostatním může poskytnout, o tom je následující rozhovor se jmenovanou osobností:
K nehmotnému majetku, převratným myšlenkám, ojedinělým řešením, nadčasovým pojetím problému se někdy chováme přímo macešsky. Jsme nepozorní, liknaví i líní je chránit, ať již ochrannou známkou, či přihláškou k patentu. Pouštíme své know-how do světa netuše, že nejen konkurence nespí. Jestli jsme majiteli řady firem, nebo jen podnikáme jako OSVČ, nemění to nic na tom, že bychom k „chytrosti“ vlastního počínání měli přistupovat zodpovědněji, tedy pomyslné dveře Úřadu průmyslového vlastnictví otevírat co nejčastěji. Významným pomocníkem nám může být patentový zástupce, člen Komory patentových zástupců České republiky. S jejím předsedou Ing. Romanem Bučkem jsem hovořila o poslání tohoto profesního uskupení:
Vláda České republiky schválila počátkem roku 2019 klíčový dokument Inovační strategie České republiky 2019–2030 (Country for the Future), který RVVI zpracovala v úzké spolupráci s týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Dokument vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by mělo Českou republiku do roku 2030 zařadit mezi nejinovativnější země Evropy.
V listopadovém vydání Prosperity jsme vás zasvětili do evropského patentového systému. V tématu jsme se rozhodli pokračovat také v prosinci. Rádi bychom totiž vzbudili ještě větší zájem firem a organizací o řádnou ochranu duševního vlastnictví s tím, že je vhodné znát i náležité procesní postupy. Věřím, že pro všechny, kteří si pozorně přečetli článek předchozí, může být toto pokračování užitečné.
Sté výročí zřízení tehdejšího Patentního úřadu v Praze je příležitostí připomenout si nejen významná, ale i obtížná období oboru průmyslové vlastnictví i činnosti Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV).
Novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vstoupila v účinnost 1. ledna 2019. Hlavním důvodem změny zákona byla nutnost přenést do národní právní úpravy ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (dále jen „směrnice“).
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...