Strana soukromníků České republiky si v minulých parlamentních volbách hodně slibovala od těsného sepětí s ODS a očekávala pozitivní změny v podpoře středního, a zvláště malého podnikání a živnostníků. Jenže podmínky pro podnikání se příliš nezměnily a  většinou zůstalo jen u slibů poslanců a státních úředníků. Proto se vedení Strany soukromníků ČR snaží o prosazení změn s pomocí vyvíjení společného tlaku s profesními společenstvími.

Jednou z možností, jak toho dosáhnout, se ukázalo vytvoření poradního orgánu, v němž by byly zastoupeny nejrůznější profesní asociace a sdružení, která osamocena mohou jen stěží ovlivňovat a řešit vše, co jejich členy pálí a komplikuje jim podnikání. Tak vznikla myšlenka založit při Straně soukromníků ČR Radu cechů a profesních společenstev.

Cílem Rady má být nejdříve zmapování všech zásadních problémů, které v daných profesích či oblastech přetrvávají, ať již je to dlouhá splatnost faktur nebo vymáhání pohledávek, projevy diskriminace malých firem a samostatně podnikajících osob nebo téměř nemožnost prorazit s prospěšným projektem s finanční podporou z evropských fondů. A co například omezuje podnikání malým firmám? Třeba omezení vjezdu vozidel do ekologických zón měst, aniž by radnice respektovaly omezené možnosti malých firem pořídit si vozidlo s ekologickým pohonem, když to stát dostatečně nepodporuje. Pomohly by třeba výjimky z platby mýtného vozidel na silnicích 1, 2 a 3. třídy pro malé autodopravce a mnoho jiných nemluvě o četných byrokratických překážkách, které doposud podnikání po léta provázejí, anebo v důsledku legislativních „vylepšení“ podmínek pro podnikání dále komplikují.  Rada by měla také posoudit a případně podporovat některá navrhovaná řešení, jako například zpracovaný a s řadou odborníků konzultovaný systém kalkulací nákladů pro malé dopravce, se kterým přichází Společenství dopravců Čech a Moravy.

L. Ondroušek

A protože Rada cechů a profesních společenstev v rámci Strany soukromníků ČR  již vznikla a jednala, na podrobnosti jsme se zeptali jejího předsedy Dr. Lubomíra Ondrouška, člena předsednictva Strany soukromníků ČR a 1. místopředsedy SAČM:

Kdo tvoří nově ustavenou Radu cechů a profesních společenství?

Rada se poprvé sešla  v polovině února a tvoří ji prozatím některá profesní společenstva, jako například Profesní komora STK, Asociace autoškol ČR, Sdružení řidičů ČZ, Asociace nezávislých expertů, Společenství čerpacích stanic, Společenství autodopravců Čech a Moravy, a také Společenstvo mlynářů a pekařů ČR.

Zatím se tedy podařilo získat do Rady některá společenstva z odvětví dopravy. Doplní je brzy další?

Na jednání jsme se dohodli, že postupně budeme oslovovat další cechy a společenstva, zpočátku pak ty,  které používají pro svoji podnikatelskou činnost převážně motorová vozidla a postupně i ostatní .Například to může být  Cech klempířů, pokrývačů a tesařů nebo Cech obkladačů a další.

Co vše bylo obsahem ustavujícího zasedání rady?

V prvé řadě se členové rady pokusili shrnout vše, co členy jejich profesních společenstev trápí, ať již se to týká obecných problémů, jež provází podnikání, nejrůznější omezení, na něž si členové cechů či společenstev nejvíce stěžují nebo byrokratické překážky, a také náměty ke zlepšení. Kromě toho, aby nezůstalo jen u bilancování problémů a započalo se s jejich řešením, budou z každého cechu či společenství vybráni odborníci schopní zpracovat návrhy na způsob řešení problémů, o kterých se hovořilo, a také odborníky, kteří se budou zúčastňovat jednání odborných komisí jak v orgánech státní správy, tak i ve výborech a podvýborech Poslanecké sněmovny Senátu parlamentu ČR apod.

Bylo rozhodnuto také o způsobu vzájemného informování mezi Stranou soukromníků ČR a cechy a profesními společenstvími, na tom přece dost záleží?

Jistě, a mezi prvními nebudou chybět informace o Straně soukromníků ČR a její činnosti, politickém programu i způsobu konkrétní politické podpory cechů a profesních společenstev.

Můžete ještě prozradit, co bylo obsahem diskuse v průběhu prvého jednání rady?

Za nejdůležitější myšlenku považuji uvědomění si svítající naděje, že by se postavení profesních společenstev u nás mohlo podstatně změnit. Že cechy, jež nemají možnost ovlivnit schvalování konkrétních živností, jako tomu bylo u nás před válkou a jak je tomu u našich evropských sousedů, nemohou ovlivňovat profesionalitu, vytěsňovat práci na černo a mnohé další záležitosti, využijí nové politické platformy k posílení svého vlivu. Právě o tom se hovořilo nejčastěji, neboť vyjmutí cechů se živnostenského zákona a další omezení jejich vlivu nahrávají přílišné liberalizaci podmínek pro podnikání. Například u některých profesí není třeba mít příslušnou odbornost k podnikání nebo stačí zodpovědný zástupce, což řada podvodníků formálně využívá. Stále je tu mnoho zbytečné byrokratické zátěže, přibývá novel zákonů ve kterých se živnostníci a malí podnikatelé těžko orientují a komplikuje jim to život.

Zkrátka problémů je mnoho a ačkoli si všichni, kdo mají podporu malého podnikání na štítu, bijí v prsa, jak zde pomáhají, většinou je opak pravdou.

Jiří Novotný