AMSP ČR oceňuje, že ministerstvo financí dodržuje dohodu, založenou na tom, že se daně nebudou zvyšovat, ale vybírat, nicméně připravované řešení bude natolik zásadním opatřením v maloobchodě a drobných službách, že podcenění přípravy jak na úrovni dotčených podnikatelů, tak dodavatelů řešení nebo státu může způsobit chaos a velké ztráty. Pokud nebude do konce roku 2014 jasně nastíněno technické řešení, segmenty, kterých se opatření dotkne a časový horizont, není šance zavést opatření od plánovaného roku 2016.

AMSP ČR si nechala zpracovat analýzu dopadů z pohledu počtu tzv. pokladních míst (uvažoval se pouze sektor maloobchodu a pohostinství) a odhadu nákladů na implementaci systému. Pokladní místa jsme orientačně rozdělili na 3 skupiny:

1.      Obchodník nebo gastronom již pracuje s pokladním systémem, který má technickou způsobilost se po určité SW úpravě přizpůsobit novému zákonu. Takových pokladních míst může být cca 50 tis. U těchto pokladních míst bude nutné provést upgrade pokladního SW. Jedná se o nejméně problematickou skupinu. Orientačně lze počítat s cenou 2–10 tis. Kč za upgrade pokladního místa.

2.      Obchodník nebo gastronom již pracuje s pokladnou, která však nemá vůbec technickou způsobilost přizpůsobit novému zákonu. Takových míst může být cca 150 tis. Tato skupina může situaci řešit nákupem pokladního systému již odpovídajícího zákonu. Tento bude však třeba také nainstalovat. Odhadujeme, že se jedná o 40 % z uvedeného počtu, tj. je 60 tis. pokladních míst, na každé místo lze předběžně uvažovat 10– 30 tis. Kč nákladu.

3.      Obchodník nebo gastronom nepracuje s žádnou pokladnou a pro účely zákona bude muset technologii zakoupit. Takových míst může být cca 200 tis. Pokud připočteme zbývajících 90 tis. míst z druhé skupiny, dostáváme se na 290 tis. pokladních míst, která budou muset být řešena nákupem hotového funkčního zařízení bez nutnosti složité instalace. Pokud uvažujeme o využití minimalistického řešení pomocí notebooků a tabletů, lze kalkulovat s cenou 5–14 tis. Kč, nicméně lze předpokládat, že např. banky, poskytovatelé karet nebo operátoři budou HW firmám pronajímat nebo rozdávat za jinou službu.

Z výše uvedeného je patrné, že zavádění EET bude náročné nejen po stránce časové, ale firmy se nevyhnou ani určitým nákladům. Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR k tomu dodává: “Od začátku tvrdíme, že elektronický systém je nevyhnutelný, ale zásadně nesouhlasím s tvrzením, že celá implementace bude jednoduchá jak facka. Budu-li používat zařízení na bázi mobilu nebo tabletu, pak asi ano, ale drtivá většina obchodníků si musí pořídit pohodlnější řešení. Nevím, jestli si někdo vyzkoušel prodávat zeleninu a současně mačkat na mobilu účtenku.“

Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR, odpovědná za problematiku navrhuje: “Doporučujeme v první vlně spustit pouze obchody, restaurace a ubytovací zařízení. Drobné služby, jako jsou kadeřnice, truhláři nebo třeba veterináři odložit minimálně o jeden rok. I tak to bude časově a systémově náročné. Chce-li ministerstvo financí spustit nový režim od roku 2016, potom musí být nejpozději do konce roku 2014 jasné, na jaké technologické bázi bude fungovat, co k tomu bude třeba, jakých segmentů trhu se bude týkat, a od kdy se bude vyžadovat. Jinak není šance to profesionálně stihnout.“

AMSP ČR současně varuje před aplikací účtenkové loterie, v rámci které by se stali spotřebitelé revizory obchodníků. Jedná se o přenášení odpovědnosti, navíc systém se nikde příliš neosvědčil. Karel Havlíček doplňuje: „Účtenková loterie je naprostý nesmysl, který dělá z nakupujících policajty, navíc se nikde příliš neosvědčila. Na Slovensku se spustila s velkou pompou a je z toho velké fiasko, jehož výsledkem je akorát to, že si lidé rozdělují nákup do třech košíků. Výběr daní se zvednul zcela nepatrně, celkově asi o 7-8 mil. eur.“