Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek pokračuje v jednáních o podmínkách pro navýšení úhrady za vytěžený nerost. Připravovaná novela horního zákona byla tématem jeho dnešního setkání s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a odborových organizací hájících zájmy zaměstnanců v odvětví hornictví a energetiky.

„Děláme maximum, abychom do strukturálně postižených regionů přivedli nové investice a vytvořili podmínky pro více pracovních míst. Stejně tak ale musíme dbát na udržitelný chod firem, které tu dávají lidem práci již desítky let,“ konstatoval po zhruba hodinovém jednání ministr Mládek. „Ujistil jsem kolegy z odborových svazů, že se dopady zvýšení těžebních poplatků velmi vážně zabývám. Je zapotřebí hledat přijatelnou úroveň poplatku," dodal ministr.

Zástupci odborových svazů ocenili nejen aktivitu ministra v souvislosti s těžebními poplatky, ale i možnost s ním diskutovat o podobě připravovaných změn v energetické koncepci České republiky. "Jsem velmi rád, že máme možnost jednat přímo s panem ministrem o podobě Aktualizace státní energetické koncepce. Jsme přesvědčeni, že by tento dokument měl být přijat co nejdříve, ideální by bylo, kdyby se dostal na program prosincové tripartity," uvedl předseda OS pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel.

V minulém týdnu se nad tématem navýšení těžebních poplatků setkal ministr Mládek se zástupci hnědouhelných těžebních společností. Seznámil se s hlavními riziky razantního navýšení těžebních poplatků pro zaměstnanost ve strukturálně postižených severozápadních Čechách. V případě desetinásobného navýšení poplatků by došlo ke ztrátě až 3000 pracovních míst v segmentu těžby hnědého uhlí. Dalších několik tisíc pracovníků by ztratilo práci v dodavatelských společnostech. Ministr Mládek přislíbil téma nižšího nárůst těžebních poplatků otevřít na jednání s ministrem financí.

(tz)