Ačkoli v celé Evropě dochází přesně k pravému opaku, a to je rozšiřování teritoriality do větších územních celků (Belgie, Francie, Španělsko, Estonsko, Portugalsko atd.) příp. se od ní upouští (Nizozemsko), současný návrh schválený Senátem požaduje pravý opak. Všude jinde, kde jsou soukromí exekutoři, zůstává zachován prvek konkurence.

AMSP ČR několikrát vystoupila proti senátnímu návrhu a argumentovala nejen tím, že dochází k nezdravému posílení dlužníka na úkor věřitele, ale i faktem, že na tento režim není naše prostřední z pohledu regionálního rozmístění exekutorů absolutně připraveno. Zatímco v některých regionech je exekutorských úřadů přebytek, v téměř třiceti našich okresech je pouze jeden exekutor. Proti zavedení principu teritoriality hovoří rovněž závěry Studie vypracované týmem odborníků Vysoké školy ekonomické, která posuzovala ekonomické dopady tohoto kroku.

Z údajů zjištěných Studií a debatou vedenou AMSP ČR mj. vyplývá, že:

-         dojde k výraznému snížení vymahatelnosti práva a vymahatelnosti pohledávek;

-         dojde k prodloužení času vymáhání a vzrostou náklady věřitelů;

-         vztah mezi věřitelem a exekutorem se obrátí a diktovat si bude exekutor;

-         zatímco věřitel bude z jiného regionu, exekutor bude ze stejného okresu jako dlužník. To je živná půda pro korupci a zneužití osobních vztahů bez jakéhokoliv vlivu věřitele;

-         banky dle České bankovní asociace přibrzdí úvěrové aktivity, neboť se zvýší pravděpodobnost, že vzroste podíl nesplácených úvěrů. Situace, že bude jeden bankovní dům obsluhovat několik desítek náhodně vybraných exekutorů v regionech je přímým ohrožením úvěrových aktivit bank.

AMSP ČR proto navrhuje kompromisní, systémové řešení na principu tzv. nepravé teritoriality, který by ponechal soukromým subjektům možnost volby exekutora a současně by zavedl teritorialitu vůči státním a veřejným institucím a subjektům jako jsou obce, VZP a další.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR  k tomu dodává: Řešení formou nepravé teritoriality vidíme jako efektivní kompromisní řešení, které zaručí jistou práci všem a přitom zachová soutěž mezi exekutory. Nepravá teritorialita umožní objektivní srovnání fungování soudních exekucí v režimu územní příslušnosti i celostátní působnosti a může sloužit jako příprava k případnému zavedení úplné teritoriality. Celý režim se navíc odzkouší a nemělo by přitom dojít k problémům vyplývajícím z nerovnovážného rozmístění exekutorských úřadů v jednotlivých regionech. Určitou paralelou k tomuto systému je způsob fungování notářů - část práce je přidělována podle územního principu, část práce si získávají na volném trhu.

(tz)