Agrární komory zemí Visegradské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko) jednaly ve dnech 7. – 8. dubna 2016 v Czajowicích u Krakova a hlavním tématem jednání byla současná neutěšená situace na trzích se zemědělskými komoditami a potravinářskými výrobky. Více než rok a půl od vyhlášení ruského embarga na dovoz vybraných zemědělských a potravinářských komodit a rok od ukončení režimu mléčných kvót se řada chovatelů ocitá ve ztrátě a bez pomoci z unijních či národních zdrojů se neobejde.

V jednotlivých zemích se hromadí nejen vlastní přebytky, ale zároveň se zvyšují dovozy z ekonomicky silnějších zemí, tedy převážně ze zemí staré evropské patnáctky, které krizi v zemědělství řeší vyššími podporami z národních rozpočtů, ale i vývozem přes místní obchodní řetězce operující mimo jiné také v zemích Střední a Východní Evropy.

Vedle současné vlny poklesu cen rostlinných komodit je dlouhodobě naprosto nepřijatelná situace především u mléka a vepřového masa, jejichž ceny jsou hluboko pod výrobní náklady a ani tak pro tuto produkci často není odbyt, což má extrémní dopad do hospodaření jednotlivých podniků. V zemích V4 tak došlo k drastickému poklesu cen mléka až o 30 % za téměř dvacet měsíců platnosti embarga. Česká republika přitom v současnosti zaznamenává ze zemí V4 nejnižší cenu mléka a čtvrtou nejhorší cenu v rámci EU28. Hůře jsou na tom již jen pobaltské státy, které však z prostředků rozpočtu Evropské unie obdržely již několikrát zvláštní kompenzaci. Jen v zemích V4 tak došlo vlivem cenového poklesu ke škodě ekvivalentní zhruba 1,4 miliardy euro, přičemž do této sumy není započítána hospodářská škoda vzniklá ztrátou pracovních míst v prvovýrobě, v dalších sektorech postižených obchodními spory mezi EU a Ruskou federací (výroba vepřové masa, ovoce a zelenina) a ve zpracovatelských a dalších navazujících oborech.

Miroslav Toman, prezident AK ČR a PK ČR k tomu uvedl: „Ztráty z obchodování na ruském trhu v sektorech mléka a vepřového masa dosáhly již 5 miliard euro, přičemž finanční pomoc byla prozatím jen v desetinovém objemu.“ A jak dodal: „Evropská komise má v tak fatálním případě, jednoznačnou povinnost zavést nejenom okamžitá opatření, ale zároveň převzít politickou zodpovědnost a bezodkladně zahájit jednání k vyřešení názorové neshody mezi EU a Ruskou federací“.

Delegace se shodly na tom, že Evropské komisi musí řešit stav s přebytky na trhu například podporou exportu na třetí trhy, využít systému intervenčních cen s garantovanou minimální úrovní, realizovat pomoc uprchlíkům nejenom finančně, ale zároveň potravinami z vlastních přebytků, či vytvořit jednotnou regulaci pro neférové obchodní praktiky. Wiktor Szmulewicz, prezident Národní rady agrárních komor Polska k tomu uvedl: „EU musí jednat v principu solidarity a v zájmu všech svých zemědělců směrem ke znovuotevření ruského trhu pro zemědělské komodity. Situace je naprosto neúnosná a to obzvláště u zemí, které měly s Ruskem vysoké obchodní vazby a nyní tak nesou o to větší zátěž.“

Prezidenti agrárních komor Milan Semančík za Slovensko, Balász Györffy z Maďarska, Miroslav Toman za Českou republiku a Wiktor Szmulewicz, za Polsko na závěr svého jednání podepsali společnou výzvu směrovanou k rukám Phila Hogana, komisaře pro zemědělství a venkov, a Federici Mogherini, vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kde se mimo jiné říká: Obchodní výměna EU s Ruskem byla na stoupající úrovni a zabezpečovala odbyt podstatné části agrární produkce a potravin. Přebytky vzniklé nastolením embarga, a to především u mléka, mléčných produktů, vepřového masa, drůbeže, ovoce a zeleniny nyní míří na vnitřní trh a způsobují jeho kolaps. To přivádí naprostou většinu producentů až za hranici možností svého podnikání a omezují produkci. Mezi souběžné dopady patří poškozování agrárních ekonomik a snižování zaměstnanosti.“ Výzva, jejímž hlavním cílem je obnovení stability agrárních trhů, bude projednána i na úrovni národních ministrů zemědělství s cílem získat také jejich podporu.

(tz)