Zhruba před čtvrt rokem jsme v Prosperitě informovali o zákonných opatřeních přijatých v Německu a Francii, zaměřených na autodopravce a řidiče nákladní dopravy z jiných zemích působící na jejich území či využívající tranzit. Hovořili jsme o německé směrnici MiLoG, francouzské Loi Macron i řadě povinností, které z nich plynou pro naše autodopravce. Ať již jde o zajištění minimální mzdy ve výši 8,50 euro na hodinu dle MiLoG nebo 9,61 euro dle Loi Macron a další náročné administrativní a jiné požadavky, včetně dodržování rozsahu týdenní práce, dovolené, a také – jak například plyne z Loi Macron – ustanovení zástupce našeho autodopravce na území Francie, aj.

Zmínili jsme povinnost zpracovávat četné dokumenty, výkazy, doklady jako deklarace o vysílání zaměstnance, včetně jazykového překladu a konec konců i dopady těchto opatření do nákladů našich autodopravců, přičemž z pohledu malých firem či jednotlivých podnikatelů v dopravě zadlužených nákupy vozidel jde vskutku o existenční problém. A protože jde o značný zásah do podnikatelského prostředí, informovali jsme rovněž o postojích našich autodopravců, jejich profesních organizací, a zvláště pak požadavcích na naše vrcholné orgány, aby jak na své úrovni, tak u Evropské komise i v mezivládních jednáních požadovali nejen vysvětlení, ale také řešení ve prospěch českých firem.   

Co vše se mezitím po roce a čtvrt v těchto záležitostech do dnešních dnů odehrálo a s jakými výsledky, bylo hlavním tématem našeho rozhovoru s 1. místopředsedou Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM) Dr. Lubomírem Ondrouškem:

Řekněme si úvodem, jaké praktické dopady na naše autodopravce mají požadavky plynoucí z Loi Macron, MiLoG či z rakouského LSD-BG...

Za nedodržení povinností vycházejících například z německé MiLoG hrozí pokuta až ve výši 30 000 euro, ať již jde o proplácení minimální hodinové mzdy našim řidičům podle zákona SRN, vykazování evidence pracovní doby řidiče, dokládání stanovených dokumentů, včetně jejich překladů. Je zde dále povinnost nahlašovat podklady ve formě několika formulářů s jazykovým překladem na celním úřadě v Kolíně nad Rýnem, navíc odpovídat za dodržování všech těchto náležitostí u všech subdodavatelů. Majitel firmy přitom ručí nejen za vyplácení minimální mzdy (v tomto případě ve výši 8,50 euro na hodinu) svým zaměstnancům, ale také zaměstnancům firmy, která za něj zakázku převezme. Řadu dokladů včetně jazykového překladu musí řidič vozit stále s sebou. V případě francouzské Loi Macron je těch povinností ještě mnohem více, včetně ustanovení zástupce českého dopravce na území Francie znalého úředního jazyka a řady administrativních povinností a dokladů s jazykovým překladem, což je finančně náročné. Například při převážení zboží od nás do SRN se více než polovině našich autodopravců zvyšují mzdové náklady zhruba o 10 000 až 14 000 korun a veškeré dodatečné administrativní požadavky zvedají tuto částku o další tisíce. Takže pro malé firmy a jednotlivé podnikatele v autodopravě převážně zadlužené splácením nově pořízených vozidel jde doslova o jejich holou existenci.

Můžete krátce zrekapitulovat výsledek pomoci, které se vám dostalo, ať již od ministerstva dopravy, či dalších zainteresovaných orgánů?

Například obsah našeho dopisu adresovaného předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi se stal předmětem interpelace na jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR loni v červenci. A jak se ukázalo, ani příslušné rezorty nečekaly. Například ministerstvo dopravy ve spolupráci s MPSV již na diskriminační dopady zákonů týkajících se dopravců ve střední a východní Evropě reagovalo, ať již iniciativou na jednání Visegrádské skupiny ústící v předání společného dopisu ministrů dopravy 11 členských zemí EU komisařce pro dopravu EU Violetě Bulc.
    Obsah dopisu posoudila jak Rada EU pro dopravu, energetiku a telekomunikace, tak posléze se jím zaobíralo zasedání Rady EU počátkem loňského června, kde byl konkrétně postup Francie označen signatáři zmíněného dopisu za ochranářský s návrhem na zrušení zákonných opatření, z nichž vycházel. Stručně řečeno na základě výše uvedených aktivit bylo proti SRN a Francii zahájeno ze strany EU přezkumné řízení, které má zjistit, zda jejich zákony nejsou v rozporu se směrnicemi a nařízeními EU a EP, což byl úspěch. Neznáme však dosud řešení.

Co vše se od loňského podzimu do současných dnů odehrálo a s jakými výsledky?

Nejdůležitější je to, že má být počátkem února v Evropském parlamentu, jeho Výboru pro zaměstnanost a sociální věci ( EMPL), projednána novela směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a směrnice č. 2014/67/EU o prosazování směrnice č. 96/71/ES.
    V tomto dokumentu, v jeho pozměňovacích návrzích, který se týká sektoru dopravy, zůstává jedinou výjimkou to, že z aplikace úpravy vysílání pracovníků je námořní přeprava vyjmuta. Navrhovaná úprava však nepočítá se zavedením nových výjimek např. pro silniční dopravu. Nicméně je možné navrhnout v rámci pozměňovacích návrhů ve výboru EMPL EP, a o to jsme také požádali členku tohoto výboru, europoslankyni ing. Michaelu Šojdrovou, která přislíbila naše požadavky na výboru prosazovat a hájit.

K Německu a Francii se s řadou omezení v oblasti mezinárodní přepravy přidalo také Rakousko. Můžete to blíže specifikovat?

Rakousko přijalo již v roce 2011 zákonná opatření proti mzdovému a sociálnímu dumpingu, přičemž od 1. ledna 2017 platí novela zákona LSD-BG č. 44/2016. I když byly země dotčené tímto zákonem, který se vztahuje na zahraniční zaměstnance vysílané do Rakouska, informovány, že se novela obsahově od původního zákona příliš neliší, praxe ukazuje něco jiného. Také v tomto případě se řidičů a jejich zaměstnavatelů při přepravě zboží v rámci vysílání zaměstnanců do Rakouska týká jak výše průměrné mzdy za dobu práce řidičů v oblasti přepravy zboží a osob, tak i spousta administrativních a dalších povinností, od nejrůznějších výkazů, hlášení, dokumentů, jež musí mít řidič ve vozidle, i těch, které je třeba předem zaslat svému hospodářskému správci či právníku se sídlem v Rakousku. Z tohoto důvodu se řada ambasád zemí střední a východní Evropy před časem obrátila na rakouské orgány s žádostí o podání vysvětlení k novele zmíněného zákona.

Jak známo, před pár dny uspořádal Odbor pracovního práva rakouského ministerstva práce a sociální věcí briefing k výkladu obsahu novely zákona LSD-BG 2016, kterého se zúčastnili zástupci zhruba šesti zemí, včetně ČR. Co se zde účastníci dozvěděli?

Především obdrželi informační dokument k vysílání pracovníků v oblasti dopravy, který dosud nebyl nikde zveřejněn. Ani na stránkách ministerstva, ani na speciálním webu rakouské vlády k vysílání pracovníků www.entsendeplattform.at. Obsahuje jak výklad problematiky, tak příklady vysílání pracovníků a všechny náležité povinnosti kladené na přepravce v případě vysílání jejich zaměstnanců od ohlašovací povinnosti přes povinné dokumenty až po dodržování náležité minimální hodinové mzdy.

Jaké jsou ohlasy na výklad pracovníků Odboru pracovního práva rakouského MPSV?

SAČM je zásadně proti tomuto nařízení. Věříme, že s Rakouskem bude tak, jako se SRN a Francií, zahájeno šetření ze strany EU. Argument ředitele zmíněného odboru, že novela zákona LSD-BG 2016 nepřináší nic nového, protože v něm obsažené regulace jsou součástí již původní zákonné normy z roku 2011, nikdo z účastníků nepřijal. Navíc zde panuje obava, zda nový exstenzivní výklad odboru ministerstva bude závazný například pro rakouské ministerstvo financí (BMF) i pro Finanční policii, což sice bylo přislíbeno, avšak důležitá bude praxe. Navíc je výklad odboru ministerstva v rozporu se závaznou informací pro dopravce, kterou poskytuje v Rakousku Hospodářská komora (WKÖ) zároveň s pravidly kontrol vysílání pracovníků, které provádí Finanční policie Spolkového ministerstva financí.

Co z toho zatím plyne pro naše dopravce pro nejbližší měsíce?

Co se týká kontrol dané problematiky ze strany Finanční policie v Rakousku, protože MPSV AT vnímá nejednoznačnost výkladu zákona LSD-BG 2017, existuje interní dohoda, že v průběhu letošního ledna a února nebudou případná zjištěná provinění proti LSD-BG stíhána a sankciována. Platí však, že firmy musí splnit ohlašovací povinnost a na www.entsendeplattform.at bude zveřejněn i vzor správně vyplněného hlášení, což zde existuje i v češtině.

A jaký názor či opatření v návaznosti na zmíněné poznatky lze očekávat od našich příslušných ministerstev?

Zatím je známo, že rakouská hospodářská sféra není o novém výkladu vysílání pracovníků informována. Proto se náš velvyslanec v Rakousku obrátil na rakouský Svaz průmyslu, který hodlá věc konzultovat přímo s MPSV, protože rozsah přeprav mezi ČR a Rakouskem je natolik rozsáhlý, že může mít podstatný vliv na celá průmyslová odvětví. Je také známo, že velvyslanec Polska odeslal zastoupení Evropské komise v Rakousku dopis se žádostí, aby Evropská komise poskytla k novému extenzívnímu výkladu pojmu „vysílání pracovníků“ stanovisko. Sejít se mají také velvyslanci zemí Visegradské 4 s rakouským Spolkovým kancléřem s cílem upozornit na rozsah turistického ruchu a hospodářských vazeb mezi podniky, které by zmíněný výklad mohl neúměrně zatížit. Výklad zákona LSD-BG bude zřejmě konfrontován s případnou změnou evropské směrnice o vysílání pracovníků 96/71/ES, která v současnosti probíhá. My se samozřejmě budeme snažit informovat a získat pomoc a podporu od našich vrcholných představitelů. Věřím, že zdravý rozum nakonec zvítězí.

připravil Jiří Novotný