Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) odmítá snahy Ministerstva zemědělství ČR a Potravinářské komory ČR, které se týkají sjednocení marží na domácí a zahraniční výrobky prodávané v obchodních řetězcích. Česko by se kvůli tomu mohlo dostat do obdobných potíží jako Maďarsko a Rumunsko. Podle Evropské komise totiž nově nastavená legislativa obou zemí v obchodu se zemědělskými produkty a potravinami odporuje evropskému právu.

„Předpoklad, že kvůli stejným maržím dojde k cenovému zlevnění a k většímu zatraktivnění tuzemských potravin, je chybný. Pokud bude Česká republika nadále pokračovat v těchto aktivitách, hrozí jí vyšetřování ze strany Evropské komise tzv. infringement. Jestliže by se porušení evropské legislativy potvrdilo, následoval by postih. Řádově může jít až o miliardy korun,“ uvedla Marta Nováková, prezidentka SOCR ČR, a dodala: „Nastavení cenové politiky, a tedy i výše marží, je z principu svobodného podnikání plně v kompetenci jednotlivých obchodníků. Navíc o předražených potravinách nemůže být v Česku ani řeč.“

Podle údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat má Česká republika v rámci osmadvacetičlenné EU páté nejlevnější potraviny. Některé položky jako mléko, vajíčka a sýry jsou dokonce druhé nejlevnější.

Také jednotlivé obchodní řetězce odmítají, že by jakýmkoli způsobem preferovaly zahraniční potraviny před těmi vyrobenými na území ČR. „V současné době jsou více než dvě třetiny našeho sortimentu českého původu. Naprosto nesouhlasíme a důrazně se ohrazujeme vůči tvrzení, že bychom znevýhodňovali prodej určitých komodit ve prospěch dovozových,“ sdělil mluvčí obchodního řetězce Kaufland Michael Šperl.

V Maďarsku nutí nový zákon obchodníky, aby nastavovali stejnou výši marží u domácích i dovážených zemědělských produktů a potravin. A to i přesto, že náklady spojené s dovozem zboží podléhají měnovým a kurzovým výkyvům.

„Nařízení maďarské vlády může výrazně omezit prodej zboží z ciziny v porovnání s domácími výrobky. Evropská komise proto považuje snahy maďarské vlády za porušení principu volného pohybu zboží a svobodného soukromého podnikání,“ podotkla M. Nováková.

Rumunsko požaduje po velkých obchodnících, aby nakupovali minimálně 51 procent zemědělských produktů a potravin u místních producentů. Podle stejné legislativy by navíc měly řetězce prostřednictvím nejrůznějších promo akcí podporovat prodej lokálních produktů.

„Tímto způsobem je ale podnikatel limitován v možnosti volby, které zboží chce nabídnout. Stejně jako v případě Maďarska jde o omezení svobody soukromého podnikání, což není podle legislativy EU přípustné. Maďarsko ani Rumunsko navíc neprokázaly, že by jejich kroky byly v této souvislosti adekvátní a opodstatněné,“ doplnila M. Nováková.

(tz)