INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 20. rokem

Karasek KulhanekV první části seriálu o uplatnění interim managementu v ČR jsme se věnovali vysvětlení principů a výhod dočasných manažerských řešení a představili jsme Českou asociaci interim managementu. V tomto díle předseda asociace Ján Dolejš přiblížil začátky a vývoj této moderní formy řízení v tuzemských podmínkách a představil také některé úspěšné projekty českých interim manažerů.

Jaké byly vaše začátky v roli interim manažera? Můžete i dnes doporučit ostatním zkušeným manažerům tuto dráhu?

Původně jsem myslel, že budu nabízet interim manažery do firem, jako rozšíření služeb v oblasti headhuntingu, kterému jsem se v té době věnoval. Postupně jsem začal sám pracovat na projektech jako interim manažer. Co se týče doporučení, je to o osobním nastavení. Když jsem přestal být manažerem v korporaci, tak jsem si řekl, že sice přestávám být „panem důležitým“, ale na druhé straně se můžu setkávat pouze s lidmi, se kterými chci. Jsem svobodnější, ale zase je to velká zodpovědnost, protože neexistují výmluvy typu: předpokládal jsem..., nebo poslal jsem e-mail... Platí vás, pokud máte výsledky. A ty závisejí na schopnostech, ale u interim manažerů především na zkušenostech. Máme proto i v asociaci takovou vnitřní hranici – dobrý interim manažer nemůže mít méně než 40 let, i když nevylučuji výjimky.

Patříte mezi zakladatele České asociace interim managementu (ustavující schůze proběhla 22. 7. 2010). Co vás vedlo k založení asociace?

V té době jsem objevil spojení interim management a pátral na internetu, co to je. U většiny odkazů to bylo pouze prázdné heslo. Ale pak jsem se potkal s lidmi, kteří měli propojení do zahraničí, kde se interim management běžně používal, a uviděl i „živého“ interim manažera z Německa. Z toho vznikla myšlenka, že tento způsob podnikání by mohl být zajímavý i u nás. A když s něčím začínáte, obvykle je dobré dát hlavy dohromady s dalšími lidmi podobného ražení. V České republice jsme měli určité základy interim managementu, a to v podobě projektových a krizových manažerů.

dolJak se interim management a jeho uplatnění v ČR za těch osm let změnilo?

Interim management se začal postupně rozšiřovat do všech oblastí podnikání a interim manažeři se dnes už běžně uplatňují na vrcholových, nebo odborných manažerských pozicích. Také jsme pronikli do státní sféry, kde se jakékoliv změny dělají poměrně těžce, a i to je už naše „parketa“. Stěžejní oblastí ale zůstává průmysl a výrobní sektor obecně. Co se týče naší asociace, ubylo lidí, kteří přišli s očekáváním, že zde dostanou práci, nebo těch, pro které to bylo vyplnění času mezi pracovními úvazky. Členská základna se však rozšířila, máme specialisty na celou řadu oborů a pokrýváme prakticky celou republiku. Vytvořili jsme etický kodex, zaměřujeme se na zvyšování úrovně interim managementu v ČR a spolupráci s dalšími profesními organizacemi, např. HK ČR, AMSP ČR, SAP, TMA.

Můžete zmínit nějaké příklady úspěšného působení interim manažerů?

Máme řadu kolegů, kteří úspěšně působili, nebo působí, ve významných a veřejně známých podnicích, ale většinou není jejich snahou prezentovat se v médiích, takže spíše zůstáváme v pozadí. Asi nejznámějším členem naší asociace je Petr Karásek, místopředseda CAIM, který vedl záchranu automobilky a značky Tatra nebo restrukturalizaci podniku Škoda Transportation. Několik našich manažerů pomohlo zvládnout krizi ve společnosti Kovosvit MAS. Tomáš Pastrňák vedl restrukturalizaci závodu bývalých Olšanských papíren a strojírenské firmy LIFTCOMP. Máme i úspěšné ženy – interim manažerky a kolegy, kteří pomáhají menším společnostem nebo rodinným firmám a někteří působí v zahraničí. Členové mají své projekty uvedeny na webových stránkách asociace (www.caim.cz).

Vy jste se nedávno vrátil ze Zanzibaru, kde jste měl na starosti zajímavý projekt vybudování luxusního rezortu v náročných podmínkách. Co vám tato zkušenost dala a naopak vzala?

Z pohledu zážitků bych odpovídal několik hodin, ale ve stručnosti. Tento projekt mě utvrdil v zásadním pocitu, že si neuvědomujeme, jak se u nás máme dobře. Češi si stále na něco stěžují a to mi teď vadí víc než kdy jindy, protože jsem zažil práci v těžkých podmínkách, kdy téměř nic nefunguje tak, jak jsme zvyklí. Tento projekt mi vzal iluze ve smyslu, že běžně předpokládáte, když něco dobře naplánujete a vysvětlíte, že to i tak dopadne. V Africe musíte vše neustále ověřovat, a to i pro nás naprosto samozřejmé věci. Projekt ale dopadl dobře a věřím, že jsem prokázal, že čeští interim manažeři zvládají i náročné zakázky ve složitých podmínkách v tuzemsku i v zahraničí.

připravila Jana Dronská

 

Slovo ke dni

  • Železnice na křižovatce

    O vstupu konkurence na české koleje se mluví už hodně dlouho. Uběhly tři desetiletí a situace stále stejná. Na dálkových i regionálních tratích stále vládne národní dopravce, ostatní jen paběrkují. Nejde o to, aby České dráhy nahradil někdo jiný. Změnit se má úroveň železniční dopravy, která stále pokulhává za silniční. S příchodem Student Agency dostaly autobusy lepší vybavení a přeprava cestujících vyšší kvalitu. Nejen u Radima Jančury, ale postupně také u konkurenčních dopravců. Nyní Jančura slibuje, že zlepší úroveň dopravy také na regionální úrovni, všude tam, kde budou jezdit jeho vlaky. Internetem to má začít a dalšími přidanými službami pokračovat. Věřme, že ani ostatní se nebudu chtít nechat zahanbit a nabídnou cestující veřejnosti železnici hodnou 21. století. Čekání už bylo dlouhé dost a mělo by konečně skončit.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Květen 2019

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtocz

Duševní vlastnictví

Jak je to dnes s výukou základů ochrany duševního vlastnictví v České republice? 16. duben 2019

Výuka základů ochrany duševního vlastnictví, zejména se zaměřením na ochranu průmyslového vlastnictví, není ve vzdělávacím systému v ČR až na výjimky pevně a systematicky zakotvena. V tomto smyslu je třeba vyzdvihnout iniciativu představitelů škol a vyučujících na všech úrovních, kteří v rámci možností tuto výuku realizují a seznamují žáky, studenty a posluchače se základními principy ochrany duševního vlastnictví. Snahou Úřadu průmyslového vlastnictví je všemi dostupnými prostředky podpořit každou aktivitu v tomto směru formou konzultací, kurzů i výukovými materiály.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3

INZERCE