V první části seriálu o uplatnění interim managementu v ČR jsme se věnovali vysvětlení principů a výhod dočasných manažerských řešení a představili jsme Českou asociaci interim managementu (CAIM). Ve druhém díle předseda asociace Ján Dolejš přiblížil začátky a vývoj této moderní formy řízení v tuzemských podmínkách a představil některé úspěšné projekty českých interim manažerů. V posledním díle našeho rozhovoru s Jánem Dolejšem, se zaměříme na různé situace, které lze řešit s pomocí interim managementu, a na to, jak si vybrat vhodného manažera.

V minulém díle jste zmínil úspěšné příklady restrukturalizací českých firem. Jsou ale i případy, kdy se záchrana firmy nepodaří a firma skončí v konkurzu. Co bývá nejčastější příčinou?

Samozřejmě ne vždy se věci daří a příčin může být celá řada, ať už vnitřních, nebo vnějších. Pokud jsou dopady viditelné a měřitelné (finance, ztráta zákazníka, trhu), je nezodpovědné brát je na lehkou váhu. Nejčastější obecnou příčinou neúspěchu je podle mě přeceňování vlastních schopností a ignorování zpětné vazby. V poslední době ale pozorujeme zajímavý problém. Malé a střední české firmy velmi často nemají žádnou dlouhodobou strategii, což je nejen brzdí v rozvoji, ale hlavně to snižuje jejich konkurenceschopnost na trhu. Ocitají se tak blízko krize, která může vyvrcholit krachem a mimo jiné postihnout český průmysl. Upozornili na to nedávno zástupci naší asociace CAIM na Restrukturalizačním fóru v Praze. Důležité je včas si problémy uvědomit, odhadnout bod zlomu, ten nepřekročit, a pak minimalizovat škody, například ve spolupráci s najatým zkušeným interim manažerem.

České ekonomice a průmyslu se dnes skutečně daří. Jak se může interim management uplatnit při rozvoji nebo expanzi průmyslových firem?

Interim management je velmi flexibilní způsob, jak vyřešit rychle a efektivně různé firemní problémy, ale také výzvy, tedy i rozvojové projekty. Myslím, že angažování interim manažera je pro firmu levnější a efektivnější než zvládat vše vlastními silami. V případě, že se projekt z nějakého důvodu neuskuteční, firma nemusí řešit, co dělat s manažerem, který je navíc. Nebo pokud se projekt vyvíjí způsobem, že je potřeba, aby řízení převzal někdo s jinou kvalifikací nebo zkušeností, dá se to jednodušeji realizovat. Příkladem může být firma, která je na tuzemském trhu úspěšná a plánuje expanzi do zahraničí, jenže na to nemá lidi. Právě také aktuální nedostatek zkušených pracovníků lze řešit s pomocí interim manažera, který může potřebu krátkodobě pokrýt osobně, případně jako HR manažer vyhledat klíčové pracovníky nebo najít ve firmě prostor pro zefektivnění procesů s následným menším nárokem na pracovní sílu.

Velká část českých společností vznikla po revoluci a jejich majitelé jsou dnes v důchodovém věku a stojí před problémem – komu svou firmu předat. Setkáváte se s tím a máte pro tyto případy nějakou univerzální radu?

Ano, máme s tím konkrétní zkušenosti, a mohu potvrdit, že to bývá opravdu velký problém, protože to někdy zasáhne do života celé rodiny. V problematice nástupnictví spolupracujeme s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. V některých projektech je zapotřebí týmová práce specialistů a v takových případech se může dobře uplatnit právě asociace, která sdružuje odborníky se zaměřením na různé aspekty podnikání z celé republiky. Je to však dost individuální, někdy má majitel vybraného nástupce a zdá se to jednodušší, ale realita může být jiná. Univerzální rada zní: Pokud se odhodláte vpustit si někoho do kuchyně, buďte připraveni, že jeho pokrmy budou chutnat jinak a že vám tam přeskládá nádobí.

Jan Dolejš, předseda České asociace interim managementuAby byl interim manažer pro firmu skutečně přínosem, jaké by měl mít vlastnosti a schopnosti?

Měl by být zkušený, schopný, flexibilní, rozhodný, ale i vnímavý. Ochotný a schopný nést důsledky svých rozhodnutí, jak v dobém, tak i ve zlém. Pro zdárný průběh projektu je rovněž důležitá dobrá komunikace a otevřenost, aby manažer dokázal lidi motivovat, a ne odrazovat.

Jak má zájemce o interim manažera postupovat při výběru, aby poznal, že je to pro něj vhodná osoba?

Důležité jsou zkušenosti a doporučení. Ten, kdo vybírá, by si měl zjistit maximum možných informací a pořádně připravit správné otázky. V CAIM máme zhruba 70 zkušených a šikovných interim manažerů a většinou mají určité zaměření (finance, logistika, obchod, výroba...). A pak funguje také „chemie“ neboli jak si obě strany rozumí. Dobrou spoluprací a komunikací se zvyšuje pravděpodobnost, že to dobře dopadne. Mě si jeden v té době potenciální klient pozval na schůzku do Karlových Varů, kde často pobýval, na celé odpoledne, abychom se poznali. Pro další spolupráci to mělo, hodnoceno zpětně, velký význam.

Před časem jste dělali průzkum zaměřený na odměňování interim manažerů. Kolik tedy zhruba stojí služby interim manažerů a na jakém principu nejčastěji pracovní vztah probíhá?

Z průzkumu vyplývá, že odměnu interim manažeři stanovují individuálně podle délky projektu, velikosti a situace klienta. Vycházejí však především z porovnání s odměnou manažera na obdobné pozici nebo konzultanta v poradenské firmě. Dotázaní manažeři pracují nejčastěji na základě denní sazby, která se pohybuje většinou v rozmezí 10 000–20 000 korun. Jak dále průzkum ukázal, interim manažeři působí nejčastěji přes vlastní právnickou osobu nebo jako OSVČ. Firmy oceňují především jejich „svěží vítr“ a odborný pohled „zvenčí“. Délka projektu či kontraktu bývá obvykle kolem jednoho roku. Mezi interim manažery dominují muži, žen ale přibývá, jak můžete vidět na www.caim.cz. 

připravila Jana Dronská