V pražské Čistírně odpadních vod byly v sobotu oceněny nejlepší ekologické projekty z České republiky. Absolutním vítězem jubilejního 10. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal vlastnoručně postavený pasivní dům ze slámy v Dobřejovicích u Prahy (na snímku).

V letáčku Informačního centra OSN v Praze jsem si přečetla fakta o 17 cílech udržitelného rozvoje světa. Uvádí se v něm například, že moře a oceány pokrývají tři čtvrtiny zemského povrchu a je v nich 97 % veškeré vody na Zemi. Mezi stanovenými prioritami do roku 2030 je výrazné snížení znečištění moří a nadměrného rybolovu. Také se zde uvádí, že pro dosažení lepšího, spokojenějšího i bezpečnějšího života je důležitá spolupráce: možnost setkávat se, učit se jeden od druhého, obchodovat či pomoci si v nouzi. Nebo: rychle se rozvíjející nové způsoby výroby, dopravy i výměny informací nám umožňují lépe žít i lépe využívat a šetřit energii a suroviny. Je proto nutné podporovat další rozvoj s pomocí vědy a výzkumu. A měli by z toho čerpat všichni – zatím si například každý pátý člověk na světě nemůže ani zatelefonovat, když potřebuje.

Mnohdy i nepatrná pomoc dokáže přinést obrovskou změnu do dětských životů, jak se přesvědčili všichni, kteří se v loňském roce zapojili do iniciativy společností Procter & Gamble, COOP a Českého červeného kříže. Letos se partneři rozhodli opět spojit síly a podpořit děti v nouzi.

V Praze byl oficiálně představen první Cirkulární HUB v České republice, který nabídne široké i odborné veřejnosti praktické ukázky udržitelných řešení, workshopy spojené s touto tématikou a zároveň zázemí a podporu pilotním projektům cirkulárního a chytrého města.

Příští týden nastoupí děti do škol. Společně se svými učiteli tráví čas v učebnách s neúnosnou koncentrací škodlivého CO2, kvůli kterému jsou děti ve třídách přidušené, z důvodu enormního hluku namáhají uši i hlasivky a při pohledu na tabuli a do sešitů si kazí oči.

Klíčovým bodem trvalé udržitelnosti bylo donedávna zejména to, jak jsou budovy šetrné vůči okolnímu prostředí a jaký na něj mají dopad. Poněkud se ale zapomínalo na samotné uživatele. To však dnes již neplatí. Čím dál víc se totiž hledí i na vliv budov na lidi, jejich pohodlí a zdraví.