Nová migrační vlna do ČR může mít i zajímavé podnikatelské důsledky. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zpracovala analýzu aktivit cizích podnikatelů v ČR, ze které vyplývá, že cizinci vykazují zisk ve větší míře než naši podnikatelé. Ten je ale současně o čtvrtinu nižší než u tuzemských firem. Každý dvanáctý živnostník má u nás cizí státní příslušnost.

Za devatero horami a devatero řekami byla jedna malá otevřená ekonomika a v ní jedna malá centrální banka. Ta byla tak malá, že když všude okolo začaly klesat ceny, tak v malé otevřené ekonomice také neměli vůbec žádnou inflaci. To centrální bankéře velmi trápilo a tak se vypravili do světa hledat a našli… našli intervenční kurzový režim. Bankovní rada jej přinesla do centrální banky a uložila do kolébky.

Výsledky průzkumu „Manpower Index trhu práce“ ukazují, že zaměstnavatelé pro 4. čtvrtletí očekávají opatrné, ale stále pozitivní vyhlídky na zvýšení náboru zaměstnanců. Společnost Manpower Česká

O něco nižší, avšak stále poměrně vysoká zůstává podnikatelská důvěra v České republice. Nálada firem je zhruba stejně dobrá, jako byla na začátku roku, i když o něco nižší než třeba v červnu. Na náladě firem se sice mohlo podepsat napětí kolem řešení řeckého dluhu, avšak tento faktor je spíše marginální.

Nové firmy v Česku přibývají nebývalým tempem. Jen v prvním pololetí jich bylo registrováno 13 486, což je o 7,4 % více než ve stejném období loňského roku. Pokud tento trend vydrží, bude v roce 2015 založeno nejvíce firem od předkrizového roku 2007. Do základního kapitálu letos podnikatelé investovali 7,3 miliard korun. Celkový počet společností v ČR přesáhl 421 500. Informace vyplývají z databází a výpočtů poradenské společnosti Bisnode.

České neziskové organizace se v roce 2014 ve srovnání s předešlými roky aktivněji zapojovaly do veřejného života a dění ve svých komunitách. Vyplynulo to z mezinárodního hodnocení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), jejímž partnerem v České republice je Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). V celkovém hodnocení, ve kterém se porovnává například stabilita neziskového sektoru, úroveň legislativy či finanční zajištění neziskových organizací, se Česká republika drží na třetím místě za Estonskem a Polskem. Za námi zůstalo například Slovensko a Maďarsko, kde došlo ke zhoršení celkového skóre. Celkem se hodnotí 29 zemí ze střední a východní Evropy a Eurasie.