Již 14. ročník soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2022 a Dětská chuťovka 2022 proběhl pod záštitou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a prezidenta Agrární komory Jana Doležala.
Proběhl čtrnáctý ročník prestižní soutěže Česká chuťovka. Mezi vyhlášenými vítězi bodují řeznické, pekařské, cukrářské a gastro výroby hypermarketů Globus. Letos v klání uspělo sedm jejich výrobků. Souhrnně potraviny z Globusu získaly v soutěži od roku 2016 již 38 ocenění.
Populární anketa Český výrobek roku 2022 vstoupila do dalšího, 16. ročníku a potvrdila, že naši spotřebitelé vysoce oceňují a vyhledávají potraviny i další zboží tuzemského původu. Výrobci a prodejci tím získávají značnou konkurenční výhodu.
Letošní 29. ročník soutěže Obal roku vyvrcholil slavnostním galavečerem ve čtvrtek 13. října v Aquapalace Praha, kde si prestižní ocenění v podobě skleněných trofejí odnesli společnosti Unipap, Třemošenská uzenina, DS Smith Packaging a Tesco.
V létě tohoto roku uplynulo dvacet let od přijetí usnesení vlády, které umožnilo vznik a existenci Národního programu Česká kvalita. Program je i v dnešní době významnou součástí Národní politiky kvality, kterou realizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. U jeho zrodu stál, stejně tak jako u zrodu novodobé České společnosti pro jakost, Národních cen kvality, Rady kvality ČR, Národní politiky kvality a mnohých dalších významných aktivit, Ing. Pavel Ryšánek. V rozhovoru jsme se ho zeptali na okolnosti vzniku programu:
Česká republika obsadila v eurounijním srovnání kvality trhu práce 15. příčku. O lepší umístění zemi připravila zejména malá pracovní flexibilita, nízká produktivita či neochota zaměstnavatelů nabízet zkrácené úvazky. Velkým problémem jsou i nerovné podmínky v zaměstnávání mužů a žen, což dokazuje i propastný 16,4% rozdíl mezi platy mužů a žen. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, který postupně analyzuje deset socioekonomických pilířů a srovnává je s ostatními členy Evropské unie.
Také se snažíte dobře hospodařit s každou minutou? Je to někdy to jediné, co člověku zbývá k tomu, aby byl stále aktivní, aby stihl využít hodně z toho, co mu život nabízí. A aby rovněž oplácel v tom nejlepším slova smyslu těm, kteří si to zaslouží. Nechci být patetická, a už vůbec ne škarohlíd a remcal, ale stále častěji přemýšlím o tom, jestli to všechno snažení má vůbec cenu. Jestli má smysl podnikat, odvádět daně, být laskavý, vstřícný, zodpovědný člověk. Všechno může rázem pokazit třeba městská hromadná doprava. Bydlím v Praze a z jednoho místa se snažím jezdit víc než 30 let do centra. Škoda, že jsem si nevedla přehled o všech těch zpožděních, která mi znemožnila obchodní schůzku, včasné zahájení nejrůznějších akcí, účast na tiskových konferencích, zmeškání divadelního představení, cestu do zahraničí.
Povědomí o duševním vlastnictví, jeho významu v podnikání i celé ekonomice země, nutnosti je chránit a odpovídajícím způsobem usilovat o výhody, které nabízí, to jsou témata, která ne vždy rezonují ve strategiích firem či organizací. Je to škoda. Proto nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale také například IP mediační centrum Praha, zapsaný ústav, vyvíjí množství aktivit na podporu správného chápání nehmotného majetku a péče o něj. Hovořila jsem o tom s JUDr. Davidem Karabcem, MPA, LL.M., ředitelem centra a špičkovým odborníkem v tomto směru:
Pokračování ...