Mnoho příkladů správné praxe kvalitního podnikání nebo řízení organizací jsme letos uvedli na stránkách Prosperity proto, abychom šířili dobré myšlenky, zkušenosti či nápady. O vítězích Národní ceny kvality ČR a Národní ceny ČR za společenskou odpovědnost a udržitelný rozvoj jsme vás informovali rádi a s chutí. V souvislosti s Listopadem, měsícem kvality, připomeňme základní souvislosti Národní politiky kvality, národních cen i programu Česká kvalita. Hovořila jsem o nich s JUDR. Ing. Robertem Szurmanem, státním tajemníkem v Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR a předsedou Rady kvality ČR:
Víme, co jíme? O tom se vedou mezi lidmi nekončící debaty. Názory se různí, ale jedno mají společné. Chceme jíst kvalitní, chutné potraviny. Ale jak je v obchodech vybrat? Dobrým vodítkem bývá značení na obalech.
Chceme žít spokojeně a plnohodnotně, mít radost ze všeho, co děláme. Jinými slovy, jde nám o kvalitu všude kolem nás. Dvojnásob to platí pro náš domov, pro město nebo obec, kde se máme cítit nejlépe. Proto je tak důležité, aby dobře fungovaly městské a obecní úřady, aby tu byly pro nás, občany.
Česká chuťovka nemá symbolizovat jen soutěž, která se blíží k prvním velkým 10. narozeninám v roce 2018. Jejím posláním je také povzbudit české výrobce potravin, propagovat jejich um a tvořivost, odvahu oslovit trh novinkami nebo výrobky připravenými podle takřka zapomenutých receptur.
Za víc než čtvrt století se domácí trh, nabídka výrobků a zvyklosti spotřebitelů dramaticky změnily. Lidé se vybírají nejen podle „peněženky“, ale i podle dalších kriterií. Stále častěji nakupují „patrioticky“, dávají přednost domácímu původu.
Metod, jak zlepšit a povýšit činnost firem i organizací, je řada. Ty subjekty, které vsadí na sílu akreditace, neprohloupí. Naopak, a nejen jejich prestiž vzroste. Co akreditace všechno znamená, o tom jsme hovořili s Ing. Jiřím Růžičkou, MBA, Ph.D., ředitelem Českého institutu pro akreditaci, o.p.s.:
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...