Jižní Moravu a část Čech v oblasti srážkového stínu dlouhodobě sužuje sucho. S následky loňského roku, v němž se některá území potýkala s extrémním nedostatekem srážek, se zemědělci nevyrovnali dodnes. Hledá se systémové řešení, jak snížit dopady nedostatku srážek na pěstování hospodářských plodin.

O  významu  zemědělství  pro ekonomiku  a zaměstnanost  Jihomoravského  kraje svědčí  nejen ta skutečnost,  že  se řadí mezi  kraje, v kterých  podíl  zemědělské  půdy  na  celkové výměře  území překračuje  hranici  60 %,  ale především  to,  že  vedle  středočeského kraje  také na Brněnsku  ve struktuře pozemků tvoří  orná půda více než polovinu výměry kraje (kraj  50,8%, ČR 39,2%). Vysoký stupeň zornění (podíl orné půdy  na půdě  zemědělské) je v okresech Znojmo a Vyškov (u obou 91,7%, v celé  ČR  má vyšší stupeň  zornění  pouze okres Nymburk).  Nejlepší  produkční schopnost půd  je v okrese Vyškov  (součást  Hané).  Nejohroženějším  územím  vodní erozí  jsou katastry mezi městy Kyjov, Klobouky a Hustopeče, v rámci území Jihomoravského kraje i celé
ČR.
Specifikem zemědělské  výroby  kraje  je orientace  na vinohradnictví,  vinařství  a ovocnářství. Téměř 90% z celkové výměry všech vinic v ČR připadá na Jihomoravský kraj. Vinohradnictví je rozvinuto  v okresech  Břeclav,  Hodonín a Znojmo.  V kraji  se nachází  také více  než pětina ovocných sadů celé ČR.
Zelinářství v kraji je na ústupu. Postupně rozvíjející se stává ekologická produkce.

Na druhé straně v Jihomoravském kraji mají daleko nižší, oproti průměru ČR, zastoupení louky a
pastviny.

Téměř  polovina  zemědělské   půdy    leží   v kukuřičné  výrobní   oblasti   (47,2%).   Druhou nejvýznamnější výrobní oblastí kraje je oblast řepařská (36,7%). I tato skutečnost dokumentuje velmi  dobré podmínky na  vybraných  územích  kraje pro intenzivní  zemědělskou  výrobu.  Ve výrobní oblasti bramborářské leží 12,3%, bramborářsko-ovesné 3,4% a horské 0,4% zemědělské půdy.  Tato struktura výrobních oblastí je narušena vlivem globalizace a orientace na komodity, které  lze ekonomicky zhodnotit.  Důsledkem  je neustále snižující  se počet  pěstovaných  plodin (obiloviny, olejniny).

Vlivem klimatických  změn se  v Jihomoravském  kraji zhoršuje  produkční  schopnost půd  pro pěstování tradičních zemědělských plodin. Limitujícím prvkem se v posledních desetiletích stává voda,  její množství  v době  vegetačního období  a především  její rozložení  a využitelnost. Převážná   část  území  Jihomoravského  kraje  se stává  oblastí se  zhoršenými   přírodními podmínkami (LFA – aridní).

Během  devadesátých  let a v období po   vstupu  ČR  do EU   došlo v kraji  k poklesu počtu chovaných hospodářských zvířat.  Tento trend se nepodařilo zastavit, naopak se během let 2009 - 2010 zrychlil. Nejnižší počet skotu je na okresech Znojmo, Břeclav. Nejvyšší zastoupení skotu je
v okrese Blansko.

V posledních  letech  dochází  k centralizaci  a koncentraci  zemědělské   výroby,  což    vede k majetkoprávním   změnám    a zásadní   změně  struktury   zemědělské   výroby   (globalizace zemědělské výroby).

Ekonomickou   situaci   podniků  negativně   ovlivňuje   globalizace    výkupních   organizací, obchodních řetězců, zpracovatelských podniků, přírodní vlivy a nevyvážená dotační politika.

V Jihomoravském  kraji  (dále  JmK)  bylo v loňském  roce oseto obilovinami 161 159 hektarů. Z této  plochy bylo sklizeno celkem 458 164 tuny, což představuje průměr 2,82 tuny z hektaru. V běžných letech se dociluje s průměrnými výnosy v rozmezí 5,50 - 5,76 tuny z hektaru. Loňský výpadek  byl v průměru JmK  na úrovni více jak 60%. K tomu je třeba uvést, že  průměr  JmK vylepšuje sklizeň okresu Blansko a část okresu Vyškov.

Nejen obiloviny, ale veškeré pěstované plodiny v JmK včetně trvalých kultur,  vinic a sadů, zejména  pak v okresech  Břeclav,  Hodonín, Znojmo,  jižní  části  okresu Brno-venkov  a okolí Slavkova v okrese Vyškov, byly ovlivněny dlouhotrvajícím obdobím sucha od založení porostů (podzim  2011),  zimou s následnými  holomrazy i více než mínus  20°C a s nástupem  jara  s téměř tropickými teplotami, opět  bez významných srážek pokračujícími až do sklizně. Druhým negativním faktorem, který ovlivnil sklizeň v roce 2012, byl pozdní jarní mráz (18. května 2012) s poklesem teploty až na mínus 6,5°C. Došlo k souběhu extrémně nízkých srážek (až nulových) a vysokých teplot (až tropických), které byly navíc příčinou extrémně vysoké evapotranspirace.

V Jihomoravském  kraji  byl  v loňském  roce  nedostatek  kvalitních  objemných  krmiv  (seno, senáž).  Chovatelé  se potýkají  nejen s nedostatkem  objemu, ale i kvalitou  těchto krmiv,  mimo objemná krmiva chybí stelivová sláma. Taktéž chybí dostatek jadrných krmiv. Tento nedostatek byl  řešitelný  za  spolupráce  se státem  a to   formou  zápůjček  z hmotných  rezerv  státu   za ekonomicky přijatelných podmínek. Ze strany státu nebyla projevena vůle chovatelům vyhovět. Někteří chovatelé tento problém vyřešili zcela radikálním způsobem, tj. likvidací celého chovu.

Vytvořené   rezervy   z minulých   let v žádném   případě  nevykompenzovaly   loňský   výpadek produkce ve výši cca 7 miliard Kč. V loňském roce se zemědělci v nejpostiženějších okresech Jihomoravského   kraje,   ne   vlastní  vinnou,   dostali   do  kritického   až   velmi   kritického ekonomického  stavu. Přestože  s touto situací  byli  v průběhu sklizně  seznámeni  představitelé státu  – premiér  vlády  ČR,  ministr zemědělství  ČR  a  jeho náměstci,  poslanci  zemědělského výboru  PSP ČR  a senátoři  Výboru  pro zemědělství  a dopravu  SP ČR,  hejtman  JMK  a místopředseda   hospodářského   výboru   PSP  ČR,   nedošlo   k částečné   finanční  kompenzaci vynaložených nákladů na zemědělskou produkci.

Požadavky představenstva RAK Jm kraje, které byly předloženy, a to:

- přímá finanční pomoc, cca 750 miliónů Kč (minimální částka)
- urychlená výplata jednotné platby
- obnovení dotačního titulu “provoz“ u PGRLF s dotací úroků a poskytnutí garance
- zápůjčka krmného obilí z hmotných rezerv státu pro chovatele hospodářských zvířat
s garancí dodavatele krmných směsí za ekonomicky přijatelných podmínek

- systémová opatření: zařazení postiženého území s kritickým a vysoce kritickým suchem do oblastí trvale znevýhodněných - LFA
:  rebonifikace BPEJ
:  přijetí zákonného komplexního pojištění úrody s podporou státu
:  zapojení státu do šlechtění nových typů plodin se zaměřením na nejvýznamnější pěstované plodiny
:  revitalizace melioračních zařízení
:  zachování národních dotačních titulů k budování soustavy k zadržení a užití vody v krajině včetně kapkových závlah nebyly ze strany státu do dnešního dne akceptovány. Tímto přístupem ztrácí jihomoravští zemědělci svoji konkurenceschopnost, nejenom vůči zemědělcům na území České republiky, ale i vůči zemědělcům sousedních států, a to zejména Slovensku a Rakousku. Rakouští a slovenští zemědělci byli svými vládami částečně finančně kompenzováni.

(tz)