Při pondělním 138. zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR předložil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček záměry státu při těžbě a využití lithia. Společného jednání se vedle premiéra Bohuslava Sobotky zúčastnili další členové vlády, zástupci zaměstnavatelských svazů a představitelé odborových organizací.

V posledních dvou desetiletích se zásadním způsobem změnilo spektrum komodit, o které se světový surovinový průmysl zajímá. Lze sledovat jasný posun od tradičních nerostných surovin k surovinám moderním a především k tzv. high-tech surovinám, kam lithium bezesporu patří.

„Nová česká státní surovinová politika si je přesunu zájmu k moderním nerostným komoditám velmi dobře vědoma. A právě lithium takovou komoditou bezesporu je,“ uvedl ministr Havlíček v úvodu svého projevu.

Využitelnost lithia tkví především v moderních průmyslových odvětvích budoucnosti, jako je elektronika. Používá se především při výrobě baterií pro přenosnou elektroniku, jako jsou mobilní telefony, laptopy, fotoaparáty, kamery a lékařské přístroje. Velký potenciál jeho budoucího využití je zřejmý nejen při výrobě elektromobilů, ale i pro velkokapacitní skladování energie. Rozšíření technologie velkokapacitního skladování energie by mohlo být velkým impulsem pro novou generaci obnovitelných zdrojů.

„O moderní komodity se před několika lety nikdo příliš nezajímal a stát v minulých dvou desetiletích bohužel poněkud rezignoval na systematický geologický průzkum. Případ lithia proto dobře ukazuje, že nelze nikdy rezignovat na zpřesňování a aktualizaci znalostí o nerostném bohatství ČR. V případě lithia je situace o něco lepší, přestože data, která máme k dispozici, nejsou úplná,“ pokračoval ministr Jiří Havlíček.

Naše země disponuje v lokalitě Cínovce na evropské poměry významnými zdroji této suroviny. V regionu probíhá několik let podrobný geologický průzkum s nadějnými výsledky, což ovšem neznamená, že se zde projekt získávání lithia uskuteční. Existují zde sice rozsáhlé zdroje, ale obsahy lithia v rudě jsou velmi nízké. Kromě toho je lithium obsaženo v lithné slídě cinvalditu a technologie jeho získávání z tohoto materiálu není nikde ve světě realizována.

V lokalitě Cínovce se uvažuje o dvou typech projektů: Prvním z nich je přetěžení zbytků (odpadů) po někdejší těžbě cínu a získání koncentrátu lithné slídy – zde se ovšem nejedná o těžbu v pravém slova smyslu, ale spíše o úklid po těžbě. V zásadě se jedná o dva projekty - Cínovec a Horní Slavkov - z nichž první má všechna potřebná povolení a u druhého je realizován proces EIA. Jedná se o menší projekty, které by využily desetiny procenta z celkových očekávaných zdrojů.

Druhým projektem je případná budoucí hlubinná těžba lithia v lokalitě Cínovec. Projekt je ve fázi podrobného geologického průzkumu, jenž provádí, na základě platných průzkumných licencí, česká firma Geomet, vlastněná australskou společností European Metals. Rozhodnutí o realizaci projektu učiní firma po dokončení finančně náročného průzkumu a po zpracování studie proveditelnosti.

„Ochranu českého zájmu vidíme především v uplatnění požadavku na maximální možné zhodnocení získané suroviny na českém území, a to do podoby materiálu či výrobku s maximální přidanou hodnotou, ideálně až do podoby lithiových baterií a v nejlepším případě do podoby elektromobilů,“ zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Využitím lithia existuje šance v ČR rozvíjet skutečně vysoce vyspělou výrobu s přidanou hodnotou. V ČR existuje či se staví několik závodů na výrobu lithiových baterií (HE3DA, A 123 Systems, EV Battery) a je plánována japonská investice do výstavby továrny na výrobu elektrolytu do baterií elektromobilu, kterou by měla realizovat firma Central Glass v Pardubicích.

Požadavek maximálního možného zhodnocení získávané suroviny na českém území je v souladu s novou státní surovinovou politikou a panuje na něm široká shoda – tento postoj respektují i držitelé průzkumných a dalších licencí v cínovecké lokalitě.

Ačkoli projekt těžby lithia vypadá velmi nadějně, měl by v něm stát postupovat s určitou opatrností. V příštích letech může dojít k objevu jiné technologie velkokapacitních baterií a ty lithiové mohou být ve vývoji jen krátkou epizodou. Zároveň nelze bezpečně predikovat další cenový vývoj komodity, protože ČR není sama, kdo k lithiu ubírá svou pozornost. Druhý nadějný evropský projekt se rýsuje v Srbsku.

„České lithium se může stát velkou příležitostí, a proto by měl stát tuto problematiku podrobně sledovat. Nezbytná je však také určitá opatrnost. Mimo jiné proto, že není dosud stoprocentní, že se další vývoj bude ubírat cestou elektromobility a ne například využitím vodíkových pohonů. Nebo že nebude realizována jiná účinnější technologie výroby baterií,“ dodal ministr Jiří Havlíček.

Zástupci zaměstnavatelských svazů i představitelé odborových organizací se seznámili s aktuálním stavem dané problematiky, podpořili myšlenku maximálního možného zhodnocení komodity na českém území, bude-li některý z uvažovaných projektů realizován, a požádali Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby problematiku dále sledovalo.

(tz)