Třetí kvartál roku 2017 přinesl České republice nejvyšší růst HDP za posledních pět let, nezaměstnanost dosahuje historicky nejnižší úrovně od roku 1997 a dalším pozitivním signálem jsou také nepřetržitě rostoucí mzdy.

To všechno přispívá k vysoké spotřebitelské důvěře a zvyšování tržeb v maloobchodě, které jsou taženy především zvyšováním cenové hladiny.

Výdaje českých spotřebitelů v maloobchodě dále rostou. Podle výsledků maloobchodního auditu společnosti Nielsen zaznamenaly tržby ve třetím kvartále tohoto roku narůst o 5,2 % oproti stejnému období předchozího roku. Tempo růstu ovlivnilo zvýšení cenové hladiny rychloobrátkového zboží o více než 6 %. Naopak, jeho spotřeba se ocitla v negativních číslech – za poklesem o téměř 1 % stojí potravinové kategorie a ani nárůst spotřeby drogistického koše to nedokázal vykompenzovat.

Hlavním tahounem navýšení tržeb ve třetím čtvrtletí roku 2017 byly mléčné výrobky, které tvoří téměř pětinu z celkových výdajů za rychloobrátkové zboží. „Dařilo se však také dalším hodnotově významným produktovým skupinám jako jsou alkoholické nápoje a sladkosti, za které jsme utratili o 5 % více v porovnání se třetím kvartálem roku 2016.“, doplňuje Karel Týra, generální ředitel společnosti Nielsen. „Z drogistického koše stojí za zmínku nejvýznamnější skupina osobní hygieny a kosmetiky, za kterou utratíme 11 % z celého nákupního koše v maloobchodě a která zaznamenala kvartální narůst tržeb 3 %“.

„Ze statistických údajů vyplývá, že tržby v tuzemském maloobchodě průběžně rostou. Tento trend je patrný především u potravin, nejvýrazněji pak v segmentu mléčných výrobků. Důvod nespočívá ani tak v objemu prodejů, jako spíš ve stoupající cenové hladině. Na jejím růstu se podepsalo několik faktorů, zejména prudký růst mezd, dopady novely zákona o významné tržní síle nebo změna trendů nákupního chování,“ podotkla Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Navzdory příznivým ekonomickým podmínkám, vysoké spotřebitelské důvěře a zvyšující se ochotě nakupovat prémiové produkty a produkty s přidanou hodnotou má Česká republika stále rostoucí podíl promočních akcí. V obchodech nad 400 metrů čtverečních se prodá až 54 % rychloobrátkového zboží ve slevě, čímž se Česká republika, hned po Slovensku, řadí na druhou příčku v žebříčku „nejpromovanějších“ evropských zemí. Faktorů ovlivňujících tento vývoj je několik. Kromě vzájemné rivality velkého počtu řetězců je důležitým hlediskem postavení privátních značek. V porovnání se západními krajinami Evropy má Česká republika sice mnohem vyšší procento zboží prodaného ve slevových akcích, ale na druhou stranu také mnohem nižší procento podílu privátních značek. „Jak to spolu souvisí? Ceny značkového zboží se díky vysokému počtu a větší hloubce promočních slev přibližují cenám privátních značek, někdy také dokonce klesnou pod jejich úroveň. Tím privátní značky přicházejí o konkurenční výhodu. Vnímáme sice přibývání prémiových produktů i v řadách výrobků prodávaných pod vlastní značkou řetězce, český spotřebitel však stále rád plní svůj nákupní košík akčním značkovým zbožím,“ vysvětluje Karel Týra.

Podíl privátních značek v českém maloobchodě se v roce 2017 dostal na úroveň 19 %, zatímco v západnějších zemích Evropy dosahují často nad 30 až 40 % z celkového koše rychloobrátkového zboží. Ale i na českém trhu se najdou výrazné rozdíly. V rámci nejprodávanějších potravinových skupin generují privátní značky největší část z tržeb smetan (37 %) a kuchyňských olejů (36 %), nejmenší procento naopak tvoří vlastní značky řetězců v pivě (5 %) a hořkých bylinných likérech (2 %). Z drogistických kategorií obsazují s velkým odstupem první dvě příčky privátní značky „papírových“ kategorií: až 58 % z celkových útrat za kuchyňské utěrky a 57 % tržeb papírových kapesníčků putuje za produkty privátních značek.

Máslo se stalo v posledních měsících žhavým tématem obchodníků, výrobců či dodavatelů a pochopitelně také koncových spotřebitelů. Z nejnovějších výsledků společnosti Nielsen vyplývá, že meziročně došlo ke zvýšení průměrné ceny této komodity o téměř polovinu (+47 %) a v říjnu se cena za kilogram vyšplhala až na 223 korun. Dramatické zdražení se promítlo do poklesu prodaných objemů o 16 %, zároveň však také do nárůstu obratu o čtvrtinu, což představuje meziroční navýšení tržeb o téměř 780 miliónů korun. „Po výrazném zdražení másla jsme zaznamenali opětovný narůst margarínů a směsných tuků. Ty měly před dvěma lety klesající trend, avšak část spotřebitelů se po „máslové“ krizi přeorientovala na tuto levnější alternativu. Margarínům se podařilo zvýšit objem prodejů o 10 %, stále však nedokázaly vykompenzovat ztráty másla“, poukazuje na změnu trendů Karel Týra.

Podle Marty Novákové se kauza ohledně cen másla stala součástí podzimní předvolební kampaně a bylo nutné co nejrychleji najít viníka. „Premiér Sobotka dokonce vyzval ministra financí Pilného, aby prověřil ceny másla a mléčných výrobků. Šetření ministerstva financí ovšem jednoznačně potvrdilo, že obchodníci se v žádném případě nepodílí na růstu cen másla. Naopak na tento trend zareagovali snížením obchodních přirážek. Ty se ještě v lednu 2017 pohybovaly v průměru kolem 15 %, ale v září poklesly na pět procent,“ zdůraznila M. Nováková.

Situace v České republice však není zcela odlišná od okolních zemí, kde společnost Nielsen zaznamenala podobné trendy ve vývoji ceny másla. Na Slovensku došlo meziročně k podobnému zvýšení průměrné ceny másla o 45 %, v Polsku se cena zvýšila o 36 % a v Maďarsku o 20 %. Ve všech čtyřech případech začala cena másla růst už v druhé polovině minulého roku, následovalo mírné ustálení a k rapidnějšímu zdražení došlo znovu v letních měsících tohoto roku. „Nejmenší dopad na spotřebu mělo zdražení v Polsku, kde objem prodejů másla klesl meziročně jen o 5 %, následuje Maďarsko a Slovensko s poklesem objemů o 7 %. Čtveřici krajin uzavírá Česká republika, která s nejvyšší meziroční změnou ceny o 47 % přinesla nejvyšší pokles spotřeby o 16 %, přesto však máslo zůstává levnější než u slovenských a maďarských sousedů“, uzavírá téma o „máslové“ krizi Karel Týra.

(tz)