Obzvláště nepříjemná je skutečnost, že pokles HDP nemusí být zdaleka u konce, zvláště když zhoršující se tendence jsou patrné v průmyslových odvětvích. Již rok trvající recese si rovněž vybírá velmi negativní daň na pracovním trhu, když v lednu bylo bez práce téměř 600 tis. osob, proti čemuž stálo jen něco málo přes 30 tis. volných pracovních míst.

Inflace kolem v blízkosti hladiny 2 % by měla přetrvávat i v nadcházejících měsících. Rizikem pro vyšší inflaci jsou ceny potravin vinou růstu cen u zemědělských komodit.

Mnohem důležitější, než kolik miliard korun premiér Nečas v Bruselu vyjedná, je způsob, jakým vláda tyto prostředky využije. Zhruba 75 miliard korun z očekávaných více jak 500 miliard, které mohou do České republiky v dalších letech přitéct, by mohly být účelně využity v programu na energeticky úsporné renovace budov.

Pokud lze k výsledkům dnešní průmyslové statistiky napsat něco pozitivního, tak je to především fakt, že zde hodnotíme více jak měsíc starou skutečnost. S lehkým optimismem však lze pohlížet i na letos zveřejněné předstihové ukazatele z průmyslu. Především ty z Německa dávají určitou naději na zlepšení situace nejen ve Spolkové zemi, ale zprostředkovaně i v České republice.

Lze říci, že výsledek prosincových tržeb zapadá do skládanky celého loňského roku. Až na výjimky minulý rok maloobchodníkům nepřál, což souvisí s vývojem v domácí ekonomice – poklesem HDP, růstem nezaměstnanosti a zvýšením cen.

Návrh nové Státní energetické koncepce (SEK) nevěnuje dostatečnou pozornost spotřebě energie a nepočítá s řadou konkrétních opatření na zvýšení energetické účinnosti, které mohou povzbudit českou ekonomiku a na konci desetiletí ušetřit domácnostem a firmám řádově 40 miliard korun ročně.