Také loňský rok přidělal malým autodopravcům nejednu vrásku. Opět nahoru povyskočily ceny nafty i mýtného a tím i celkové náklady, které již zdaleka neodpovídají cenám za přepravu. Přibývající výmoly na cestách poškozují podvozky vozidel i pneumatiky, a tak jsou opravy, nákup náhradních dílů a jejich úhrada hotovými penězi častěji na pořadu dne. O 14denní či třítýdenní splatnosti faktur si drobní podnikatelé v autodopravě mohou již dlouho jen nechat zdát zatímco dvouměsíční až 70denní zpoždění plateb se stává běžným jevem. Kdo nemá finanční rezervy, dluží dodavatelům, nabíhá penále.

A to je jen část problémů, s nimiž se soukromníci (OSVČ) i malé firmy působící v autodopravě dnes a denně potýkají. Své o tom vědí představitelé Společenství autodopravců Čech a Moravy (SAČM), které hájí jejich zájmy. Proto jsme požádali o rozhovor Dr. Lubomíra Ondrouška, 1. místopředsedu SAČM (na snímku):

V čem ještě byl rok 2011 pro malé autodopravce nepříznivý?

Připočteme-li k tomu, co bylo v úvodu řečeno, ještě častěji klesající kurz koruny, stagnující ceny za přepravu, tak se pro autodopravce-soukromníky podnikání přeměnilo doslova v boj o holou existenci. Jenže tito lidé vesměs nemohou jen tak odejít od své profese. Mnozí splácejí formou leasingu svá vozidla, jsou zatíženi úvěrem, za který ručí celým majetkem a tím jsou malé firmy a jednotlivci fungující v dopravě mnohem zranitelnější než velké přepravní společnosti.

Když o tom hovoříme, jak si velké firmy dokáží poradit s problémy současné autodopravy?

Velké dopravní a přepravní společnosti si dokáží snadněji prosadit vyšší ceny, rozložit náklady, mají aparát lidí na získávání zakázek, jejich právníci řeší opožděné platby, penalizace a vymáhání pohledávek a hlavně tyto společnosti disponují rezervním kapitálem, mají vliv a lobováním dokáží mnohé věci ovlivnit. Na rozdíl od nich mají autodopravci-soukromníci vše na vlastním triku a platí pro ně jednoduché pravidlo - když nejezdíš, nevyděláváš. Ale má to i druhou stránku, když jezdíš, nemáš čas na spoustu věcí spojených s podnikáním, což se ti dříve či později stejně vymstí... Zde by chtělo připomenout, že pro tuto skupinu chybí určitý „systém servisu „ který by jim alespoň zčásti pomohl.

Mají drobní autodopravci pro letošek přece jen lepší vyhlídky?

Ani letos za pokračující ekonomická recese to nebude lepší. Malí autodopravci zaznamenávají odliv zakázek. Méně se jezdí na východ, podobně na jih do Itálie nebo Španělska, jako šafránu je cest do Velké Británie. Mýtné podražilo o dalších 25 %, dále rostou ceny nafty, snižují se průměrné tržby za přepravu zboží pohybující se okolo 0,80 -0,90 euro na ujetý kilometr, tedy zhruba 21 až 23 Kč v závislosti na kurzu. Převážná část malých autodopravců považuje všechny klasické přepravy plachtovými návěsy téměř za ztrátové a od letoška to platí o většině importu. Rovněž se mezi nimi stále více vyskytují případy, že za přepravy zboží nedostanou vůbec zaplaceno ať z důvodů platební nevůle či krachu zahraničních zadavatelů přeprav zboží.

Při projednávání dalšího zvýšení ceny mýtného bylo v odpovědi na námitky dopravců řečeno, že si tyto zvýšené náklady mohou promítnou do ceny přepravy, stalo se tak?

Ano, u velkých přepravních společností se zvýšené náklady snadněji započítávají do ceny, ale pro malé autodopravce-soukromníky je to v praxi takřka nemožné. Jakmile přijdou s návrhem zvýšení ceny, setkají se u objednavatelů dopravy či přepravy vesměs s tím, že zvýšení ceny nepřipadá v úvahu a komu se to nelíbí, ať si zkrátka hledá zakázky jinde.

Dá se tady vůbec něco změnit?

Ale ano. SAČM se již loni obrátilo jak na ministerstvo financí, tak na vědeckou a odbornou obec s návrhem vzniku vzorového výpočtu ceny za dopravu, kde by byly vyjádřeny všechny nezbytné náklady , kalkulován minimální zisk, eventuálně vytvořeny jednotkové ceny. Existoval by tak solidní, vědecky zdůvodnitelný a prakticky ověřený, a tudíž nepopiratelný základ, na kterém lze stavět při výpočtu ceny za dopravu a přepravu. Nelze přece donekonečna přivírat oči nad tím, jak jsou na jedné straně malí autodopravci diskriminováni a zbídačováni, zatímco na druhé straně se tolerují dumpingové ceny a celkově je tento stav živnou půdou pro nekalé praktiky a působení šedé ekonomiky v dopravě.

Co vše by podle vás přispělo k ozdravení podnikatelského prostředí v dopravě?

To je velmi složitá otázka na kterou se nedá jen tak jednoduše odpovědět. Například by bylo třeba řešit určité „ narovnání cen za přepravu zboží a osob", zamezit tvorbě dumpingových cen, stanovit podmínky pro tvorbu jednotkových cen formou nákladové kalkulace a zefektivnit kontrolu státního odborného dozoru. Dále by bylo třeba uzákonit 30denní splatnost faktur a ve faktuře například samostatně uvádět cenu za přepravu, za mýtné a za palivo. Rozhodně by výrazně prospělo snížení spotřební daně na motorovou naftu o 2 až 3 koruny, tak jak to prezentoval náš místopředseda Bedřich Suldovský v pořadu České televize „Máte slovo". Mnohé problémy by vyřešilo také zavedení takzvané profesionální nafty pro autodopravce, která by byla určitým způsobem zvýhodněna a určena pouze soukromým subjektům s dopravou a přepravu zboží jako předmětem podnikání nebo koncesí na poskytování těchto služeb. Každopádně je třeba věci řešit a k tomu, aby se prosadila výrazná změna v podnikatelském prostředí ve prospěch autodopravců- soukromníků je nutná především politická vůle, a ta bohužel zatím není! Proto Společenství autodopravců Čech a Moravy začala spoluprácovat se Stranou soukromníků České republiky (Ss ČR), která může politické změně výrazně napomoci. Tato opatření by spolu s dalšími pomohla odstranit stávající diskriminaci a zlepšit podmínky pro podnikání v autodopravě.

V nedávném dopise zaslaném ministru dopravy s upozorněním na diskriminační postavení malých autodopravců byla i výtka v tom smyslu, že vás, jako jejich zástupce, ministerstvo dostatečně nerespektuje. Je tomu tak?

Upozornili jsme jen pana ministra na fakt, že ČESMAD BOHEMIA není jediným zástupcem autodopravců v České republice a že je třeba se zabývat také problémy desetitisíců autodopravců-soukromníků. Zcela přesně víme, že těchto koncesí bylo dosud vydáno více než 90 tisíc a aniž bychom pochybovali o tom, že tisíce z nich v praxi využíváno není, nemění to nic na skutečnosti, že je konečně třeba se zabývat i malými hráči na přepravním trhu. Odstranit vše, co je diskriminuje, zavést rovná pravidla pro všechny a projednávat důležité změny i s představiteli našeho Společenství.

Rozmlouval Jiří Novotný