O kvalitě potravin slýcháme denně ve sdělovacích prostředcích a zdá se, že obchodu s potravinami všichni dobře rozumíme – ale víme, jak doopravdy? Spotřebitelům bývá často podsouváno, že by se měli mít v českých obchodech na pozoru, protože jsou u nás prodávány většinou pouze šizené a nekvalitní potraviny, které jsou v některých případech dokonce i nebezpečné. Pokusme se však nyní realisticky podívat na fakta a zjištěná data.

Nová stavebně ekonomická studie České rady pro šetrné budovy, která vychází začátkem října, popírá jeden dlouho pěstovaný mýtus v české stavební praxi. Tím mýtem je přesvědčení, že kvalitní šetrnou budovu postavíte nutně dráž, než budovu běžnou. Podle studie ale platí pravý opak. Náklady na výstavbu šetrné budovy jsou o 6,7 % nižší, než na budovu v běžném vysokém standardu. V šetrné budově navíc ušetříte polovinu provozních nákladů na vytápění a chlazení.

Mnohem více škod se lidem stává den před úplňkem. Analytiky Allianz pojišťovny k tomuto výzkumu vlivu měsíce na počet škod inspirovalo výše uvedené zjištění švýcarských kolegů, které vychází z dlouhodobých statistik. Napříč vybranými riziky, kde úplněk může mít vliv na lidské chování a jednání, je to v průměru posledních let až o 15 procent. V letošním roce byl v některých dnech nárůst i vyšší, a to hlavně u autopojištění, pojištění odpovědnosti z běžného občanského života a úrazového pojištění.

Podle predikce vytvořené na základě Indexu Asociace exportérů by se kondice českého exportu měla zlepšovat i v posledním měsíci letošního roku. Růst exportu by měl být dokonce výraznější než v listopadu. K pozitivní předpovědi přispívají primárně zakázky ze zahraničí, které meziročně vzrostly o 9 procentních bodů. Německé průmyslové zakázky potom vykázaly růst o 3 p.b. Do hodnoty indexu se naopak minimálně promítl deflovaný kurz koruny k euru, tedy kurz očištěný o inflaci.

Myslíte si, že pátek třináctého přináší smůlu? Podle statistik pojišťoven je tomu právě naopak. Lidé si tento den se "špatnou pověstí" pravděpodobně dávají větší pozor.

Sektorem veřejně vlastněných podniků ročně proteče překvapivých 680 miliard korun,  navzdory  krizi  tyto  podniky  v posledních  letech  dále  výrazně  rostou.  Dnes  zveřejněný výzkum1 Fakulty  sociálních  věd  UK dokládá,  že  více  než  stovka  velkých  podniků  je  politicky ovládána,   podléhá   však   výrazně   slabším   kontrolním   mechanismům.   Právě   to   v kombinaci s úspornými opatřeními může být důvodem pro útlum veřejné správy ve prospěch jejích dceřiných firem. Stát a samosprávy kontrolují podniky s celkovým obratem 680 miliard korun. V rozporu s obecným názorem, toto číslo není tvořeno pouze několika známými podniky, ale zahrnuje celkem 236 podniků s obratem nad 100 milionů korun.Navzdory krizi vykazoval sektor veřejných podniků (tedy státních podniků, společností s ručením omezeným a akciových společností kontrolovaných přímo nebo zprostředkovaně státem a samosprávami) v posledních letech nadstandardní růst - mezi lety 2007 a 2011 vyrostla ekonomika České republiky cca o 8,8 %. Aktiva veřejných podniků ve stejném období dle dat ČSÚ rostla o 17,7 %, čili dvojnásobným tempem.Odpověď na otázku, co motivuje zakládání a růst těchto podniků, lze hledat v nižším stupni kontroly nad veřejnými podniky. Ty nepodléhají pravomoci NKÚ,  mají výrazně slabší povinnosti vypisování veřejných zakázek, snáze se vyhýbají povinnostem poskytovat informace podle zákona 106 a zejména na místní úrovni jsou jejich výdaje mimo zorné pole opozice.Právě ovládání firem politiky je přitom nejzásadnějším problémem, na který studie poukazuje, a dokládá je na změnách předsedů dozorčích rad – v 80 % velkých městských podniků je předseda vyměněn do jednoho roka po volbách. To přináší rizika nejen z hlediska skloňovaného politického „trafikanství“,  ale  především  kvůli  slabé  profesionalitě a kontinuitě ve správě veřejných statků zásadní velikosti. „Máme masivní sektor veřejných firem, které jsou politicky ovládány, ale podléhají minimální kontrole. To je velmi riziková směs“, shrnul výstup jeho spoluautor Jiří Skuhrovec. (tz)2