Eurozóna se podle nejnovějších dat začíná dostávat z recese, ovšem tyto dobré zprávy nemusí mít dlouhého trvání. Napříč státy eurozóny je stále patrné napětí, protože se snaží vyřešit budoucnost svého bankovního systému a fiskální unie. Další vývoj v Evropě pak zřejmě významně ovlivní i zářijové německé volby. Ekonomiky zemí PIGS (Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko) se stále nedokáží vyrovnat se svými problémy a několik klíčových členů eurozóny, včetně Francie, se musí poprat se závažnými fiskálními a politickými otázkami.

Z prázdninového průzkumu headhunterské firmy Recruit CZ vyplývá, že jen ve 12% firem na českém trhu mají ženy více jak 50% zastoupení ve vedení. Ve 46% je však jejich zastoupení méně než 10%

Již třetí měsíc za sebou klesá (při přepočtu na počet dní v měsíci) celkový počet insolvenčních návrhů i počet insolvenčních návrhů u spotřebitelů.V srpnu 2013 bylo podáno celkem 2906 insolvenčních návrhů. Z toho bylo 435 insolvencí u právnických osob a podnikatelů, 454 u nepodnikajících živnostníků a 2017 u spotřebitelů.

Vzhledem k přetrvávající vysoké nezaměstnanosti a překážkám hospodářského růstu v mnoha zemích by se vlády jednotlivých států G20 měly důsledněji zaměřit na rozvoj spolupráce s podnikatelským sektorem, chtějí-li ekonomiku znovu nastartovat a podnítit tvorbu pracovních míst. Toto doporučení vyplývá ze studie Barometr podnikatelského prostředí států G20 zpracované společností EY před nadcházejícím zasedáním hlav států skupiny G20 v Petrohradu (5. a 6. září 2013).

USA se s rozpočtovými reformami vyrovnávají podivuhodně dobře. Příkladem jsou zveřejněné hospodářské výsledky téměř dvou třetin firem indexu S&P 500. Většina z nich hlásí dobré výsledky nejen z hlediska tržeb, které se meziročně zvýšily o cca 1,5 %, ale i z hlediska zisku. Tato položka, která investory zajímá nejvíce, meziročně vzrostla o 3,5 %. To bylo pro obchodníky s cennými papíry překvapením, neboť sami očekávali růst zhruba poloviční.

Podle AIG Europe Limited až dvě třetiny firem v Evropě neznají míru environmentálního rizika spojeného s vlastním podnikáním a tím pádem nekladou dostatečný důraz na odpovědnost za škody na životním prostředí. Důvodem tohoto nedůsledného jednání evropských firem je především úspora finančních prostředků, která je často spojena s neznalostí rizik či možných následků, které mohou v případě větší ekologické havárie vzniknout. Ty však pro danou firmu mívají často až likvidační charakter.