Ukazatele důvěry klesají téměř po celém světě. Výjimkou nejsou ani evropské státy, které čeká ještě nejméně několik čtvrtletí negativního hospodářského růstu. Jak dlouho bude ještě recese v Evropě trvat? To bude vedle chystaných vládních úspor nejvíc záležet na úvěrové politice bank. Povzbudit ekonomiky přitom může v příštích měsících očekávaný příznivý vývoj inflace.
Tempo růstu spotřebitelských cen se po dvou měsících poklesu v červnu zvýšilo na meziročních 3,5 %. Ve srovnání s květnem vzrostly ceny o 0,2 %. Tento růst byl ovlivněn především zvýšením cen v oddíle potravin a nealkoholických nápojů a opožděně svoji roli sehrálo i zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků.
Varovné signály, které chodily z českého průmyslu bezmála od konce loňského roku, mají v květnu konkrétní podobu. Objem květnové průmyslové výroby v meziročním srovnání poprvé od listopadu roku 2009 poklesl, konkrétně o 2,4 %. Vzhledem k tomu, že měl loňský květen vyšší počet pracovních dnů, tak po očištění objem průmyslové výroby stagnoval. To však nic němí na tom, že dynamika průmyslové výroby výrazně zvolnila.
Zveřejněné květnové výsledky statistiky zahraničního obchodu vyloženě nezklamaly, ale ani nepotěšily. Podle předběžných údajů ČSÚ vykázala obchodní bilance v květnu letošního roku přebytek ve výši 23,1 mld. korun.
Nárůst insolvenčních návrhů dosáhl za pololetí roku 2012 (proti stejnému období 2011) necelých 36%. Jak vidíme, růst insolvenčních návrhů přetrvává, ale dynamika je oproti minulým letům výrazně nižší. Hlavní podíl mají stále insolvenční návrhy fyzických osob.
Studenti ekonomických vysokých škol vidí budoucnost Evropské unie skepticky – téměř třetina z nich jí předpovídá zánik do deseti let. Zemím, které se dostaly do ekonomických potíží, jako například Řecko, by jich pomocnou ruku podalo jen 24 procent.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...