Sedláci se vyznačují selským rozumem a lidovou moudrostí. Vědí, že úroda se sčítá, až když je uložena pod střechou. Proto každý odhad sklizně obilí „na stojato“ je více méně nepřesný. V dobách budování světlých zítřků, kdy na polích zuřila bitva o zrno, se muselo myslet optimisticky a hektarové výnosy se nadsazovaly. V našich kapitalistických časech se změnily i poměry v zemědělství. Nyní se odhady úrody podhodnocují. Proč? Když se očekává velký převis nabídky nad poptávkou, cena klesá. A farmáři si přejí prodat své produkty co nejlépe, pochopitelně. Loni zaznamenali v Česku rekordní úrodu obilí i olejnin, letos vzdor prognózám to vypadá také velmi dobře. Ale dočkejme času, jako husa klasu, praví další z oblíbených mudrosloví... Pavel Kačer
Letní okurková sezóna přináší na novinářský stůl celou horu vědeckotechnických zajímavostí, které by jindy zůstaly někde „u ledu“. Zaujal mě rychlý rozmach 3D tiskáren, které podle dnešní zprávy dokáží „postavit“ během několika hodin nejen celý dům, ale i most přes řeku. Zdá se, že inovační potenciál a možnosti k dalšímu růstu produktivity práce jsou naprosto nevyčerpatelné. Úřad pro patenty a vynálezy nikdy nemůže zavřít, jak kdysi někteří navrhovali, protože prý už všechno bylo vymyšleno. Avšak přes netušené perspektivy a nové obzory nejsou lidé ani o špetku spokojenější. Rychleji než nové možnosti rostou jejich nároky. Škoda, že nikdy nedokážeme vymyslet a sestrojit 3D tisk na spokojenost! Asi proto, že ji nelze docílit v materiální oblasti, ale jen v naší duši. Pavel Kačer
Na některé věci selský rozum nestačí. V případě řecké krize to platí dvojnásob. Kdyby Řecko bylo soukromou firmou nebo osobou, muselo by poskytnout věřitelům stoprocentní záruky za půjčky ještě dřív, než by vidělo první euro. Ti by si ho nejprve důkladně „proklepli“, jestli je v jeho silách peníze i s úroky vrátit. Jakmile by se objevily první náznaky insolvence, už by nikdo „nehasil požár“ nalitím dalších peněz k údajné záchraně dlužníka. A brzy by na dveře zaklepal exekutor. Bohužel moderní ekonomika je postavena na dluzích. Čím víc stát dluží, tím víc prosperuje. Máte finanční problémy? Vezměte si další úvěr a všem se zase povede dobře! Mnoho lidí, od těch nahoře až po ty dole, je bytostně přesvědčeno, že k prosperitě stačí jen tisknout nové bankovky a velkomyslně je utrácet. Že to funguje pouze do určité míry, jen do času, se už přesvědčili mnozí – osoby, firmy i státy. Jenže příkladů, jak to pak špatně dopadne, bylo zřejmě málo a tak chystáme další experiment. Tisknout, půjčovat a utrácet, jak ještě nikdy předtím. A pak se teprve ukáže! Pavel Kačer
V médiích i mezi lidmi se začalo diskutovat o velkém problému dnešních dnů – migraci lidí z oblastí postižených válkou a nepokoji. Češi zaujali ke kvótám pro uprchlíky celkem jednoznačný postoj. Ve svém domě chtějí jen ty, kteří jim ho nerozvrátí. Jsou tedy rasisté, že neotvírají dveře všem? Předseda Česko-vietnamské společnosti na jiném místě uvádí, jak se chováme k početné komunitě Vietnamců. Dali jsme jim šanci a oni ji využili. Ukázali, že mohou a chtějí být dobrými sousedy v naší zemi. Pracují, studují a cítí se v ČR jako doma. Češi jim na oplátku zase nevnucují svoje kulturní zvyky, náboženské ideologie a nijak se nad ně nevyvyšují. Mají jen jednu špatnou vlastnost. Jsou příliš skromní a neumí prodat své zásluhy. Když se v zahraničí hovoří o tom, že Češi nechtějí cizince a jsou tedy rasisté, mlčí, místo aby se pochlubili úspěchy, jež v integraci jiných národností dosáhli. Pavel Kačer
Přečetl jsem si výsledek zajímavého průzkumu, který se vztahuje ke konci školního roku. Většina českých rodičů v něm odpověděla, že odměňují štědře své děti za vysvědčení. A to i přesto, že sami v dětství nedostávali za pěkné známky téměř nic. Chápu, že poměry se mění stále rychleji a nic netrvá věčně. Ale vzpomínám si, že ani já nedostával za vysvědčení peníze, nicméně motivován jsem byl. Morálně, tedy pocitem, že nemohu matku zklamat. U sousedů si vzal na starost motivaci otec za pomocí rákosky. V našem světě vždy platí něco za něco. Nejprve se musím snažit, aby se dostavil kýžený výsledek a s ním emocionální, případně i hmotná, odměna. Nevadilo by mi, že dnešní děti dostávají peníze, a často ne malé, pokud si je opravdu zaslouží. Avšak povinností jim ubývá, zato mají na všechno právo garantované zákony. Nemusí doma pomáhat, proto se často poflakují po ulicích, nudí se a nevědí, co dělat. Platí stále přísloví, že zahálka, matka neřesti. A od neřestí je už jen krůček k nespokojenosti a nešťastným koncům. Proto příliš peněz za nic nebo za málo může být medvědí služba, přestože si rodiče myslí, že pro své potomky dělají jen to nejlepší. Pavel Kačer
Když se sestavuje státní rozpočet, chtěl by každý přidat – na platy, na výzkum, na investice, na spokojený život. Proč by ne, když domácí ekonomika roste, vytváří více zdrojů a mělo by být z čeho rozdávat. Jenže i v tomto období relativní prosperity si stát musí půjčovat, letos sto miliard korun, příští rok o třetinu méně. Že i on musí dluhy platit, vzdor přesvědčení řady politiků, že nikoli, je smutná, ale neoddiskutovatelná skutečnost. A nyní se dostávám ke zmíněnému paradoxu. Vláda počítá s tím, že na splácení vypůjčených peněz i s úroky si opět peníze vypůjčí. Ale občany před podobným způsobem hospodaření varuje. Možná, že pro veřejné finance platí jiný metr - se sto padesáti centimetry, zatímco obyčejní lidé se musí spokojit s tím, který má centimetrů jen sto. Pavel Kačer
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...