Když přišla do Česka před pěti lety hospodářská krize, dotkla se všech a zareagovat museli všichni. V podnikatelské sféře následovalo velmi tvrdé omezování nákladů a zvyšování efektivnosti. Spotřebitelé s potěšením zjišťovali, že ceny mnoha výrobků šly citelně dolů (u automobilů až o třetinu) a v mnoha případech se jejich postavení zlepšilo, pokud si udrželi práci. Šetřit se začalo i ve veřejné správě, i když velmi nedostatečně a někdy na nepravém místě. A z ministerstev a dalších státních institucí se teď ozývá volání po větším přídělu peněz, po navyšování rozpočtů. Ministr financí Andrej Babiš, který si i jako politik zachoval podnikatelské myšlení, však úředníkům vzkazuje: „Nepřidám ani korunu, naučte se správně hospodařit!“  Babiš jako správce státní kasy nejlíp ví, že by si na nové výdaje musel vypůjčit další peníze a na dluh se věčně žít nedá. Pavel Kačer

V Brně se bojuje o Amazon. Globální společnost přinese do moravské metropole pracovní místa, ale také veškerá negativa, která jsou s podnikáním spojena. Lidé sice chtějí mít dobře placené, atraktivní zaměstnání, ale nikoli nepříjemnosti s tím spojené. Připomíná mi to boj proti dálnici za humny. Všichni si přejí hustou a dobře průjezdnou síť komunikací, ale ne za svým domem, u své obce. Ať se postaví jinde! Výstavba nových silnic a průmyslových objektů se tak stává neřešitelnou. Každá mince, jak známo, ale má dvě strany, a to nezměníme, ať se proti tomu budeme stavět třeba na hlavu. Pavel Kačer

Letošní zima – nezima někomu dělá radost a jinému žalost. Určitě nehraje do karet vlekařům, plynárnám, teplárnám i elektrárnám, kteří potřebují tuhou zimu s množstvím sněhu. Naopak silničáři, a s nimi i řidiči, mohou být spokojeni. Co se ušetří na zimní údržbě, to by se mělo věnovat na zlepšení technického stavu zubožených českých vozovek. Neobvyklý průběh počasí alespoň trochu osladí „hořkou kávu“ českým domácnostem, jimž ČNB díky oslabené koruně podražilo kde co, a stavařům, jimž chybí státní a zčásti i soukromé stavební zakázky. A jaký z toho vyleze hrubý domácí produkt? Ať bude takový nebo makový, vždy se najdou někteří, kteří se budou na letošní zimu – nezimu vymlouvat. Pavel Kačer

Zdánlivá maličkost – jeden podpis na jedné, vulgárně řečeno, nevýznamné smlouvě. Jediný podpis, který stvrdí, že si organizace vyjdou vzájemně vstříc v propagaci užitečného projektu. Ten podpis byl potřeba „dodat“ za pár dnů. „To u nás nepůjde,“ jako bych slyšela ozvěnu za ozvěnou z úst slečny, která to měla v příslušné organizaci na starost. „My máme procesy nastavené tak, že podepsat smlouvu trvá více než měsíc, opravdu.“ No, potěšpánbůh, usmála jsem se v duchu vědoma si toho, že i já se s řadou věcí loudám, když nevím, čemu dát přednost, když opravdu nestíhám. Ale měsíc na dvě stránky textu, když vlastně až o tolik moc nejde, „jen o vstřícnost“? No, co se dá dělat. Státní organizace má svá pravidla, svůj řád. Znám však i takové (státní instituce a domy), kde jsou procesy a systém o minutách, pochopení a radosti. Ty, kde se minuty v měsíce ani měnit nesmí. A kdyby podle měsíčních řádů neřádů úřadovala malá firma, zaniklo by podnikání v Čechách. Čas není o trvání, ale o rychlosti a chuti přinášet nové možnosti.   Eva Brixi  

Česká republika je zemí paradoxů přesně podle slavného absurdního dramatika Václava Havla. Na jedné straně se ekonomika potýká s vysokou nezaměstnaností, přesto firmy marně poptávají kvalifikovanou pracovní sílu. Už i nová vláda si tohoto problému začíná všímat a chce ho začít řešit. Ministr školství hodlá proměnit celý vzdělávací systém a klást větší důraz na matematiku a technické obory. Po dlouhých letech lhostejnosti, kdy je situace velmi obtížně a zdlouhavě řešitelná, to tedy snad odpovědným místům konečně docvaklo. Pavel Kačer

Nová vláda přichází s novými nápady. K nejzajímavějším patří propojení živnostníků a dalších podnikatelů internetovou sítí se státní správou, aby veškeré jejich operace byly pěkně pod kontrolou. Na sliby voličům si nelze půjčit, chce-li republika zároveň plnit požadavky na stav veřejných financí k přijetí eura. A tak je třeba dívat se firmám a firmičkám pod prsty, zda se tam neděje nějaká (nezdaněná) černota. Počítače online budou dobrý začátek. Po živnostnících mohou přijít na řadu jejich rodinní příslušníci, protože i k nim se občas nějaké penízky zakutálejí. Ve třetí etapě se dostanou na paškál příjemci sociálních dávek podle hesla „Ukaž, jak jsi potřebný!“. A vše vyvrcholí zapojením ostatních občanů, protože podle ústavy si musíme být všichni rovni. Pavel Kačer