Asi se podivujete, proč zdůrazňuji, že text jsem vytvořil sám. Jenže doba, kdy autorské články a zpravodajství bylo dílem výlučně lidských bytostí, pomalu končí. Ke slovu se dostává umělá inteligence, novináři dostali zdatného konkurenta. Ano, v některých redakcích se už přechází od nesmělých pokusů k běžné praxi a vypadá to, že psané slovo AI nelze odlišit od práce redaktorů. A může se stát, že brzy budou mít píšící roboti navrch, protože na rozdíl od lidí nedělají chyby. Zaujala mě čerstvá informace, že první kniha stvořená umělou inteligencí se už prodává na Amazonu. Pojednává o veverce a jejím přístupu k penězům, spoření a investování. Nepochybuji o tom, že postupně se AI prosadí ještě víc. A tak si říkám, že mladším kolegům vůbec nezávidím a že do důchodu odcházím v pravý čas.
Loni ukončilo činnost 1300 nejmenších podnikatelů. Asi není žádným překvapením, že řada z nich si spočítala, že ve stále těžších ekonomických podmínkách se prostě neuživí a „zavřeli krám“. Ale je tu ještě jeden významný faktor. Jen v mém okolí se rozhodly dvě osoby samostatně výdělečně činné zrušit živnostenský list z administrativních důvodů. Nechtěly si totiž otevřít datovou schránku, která je od nového roku 2023 k podnikání nutná. Pro někoho jen obvyklá operativa, pro jiného však další „papírování“ a možná až nepříjemný dohled státu. Uvidíme, zda je úbytek živnostníků jen mimořádný jev, který se v příštích letech nebude opakovat, nebo byl nastoupen nový dlouhodobý trend. Ti, co zůstali, brzy zjistí, že se vlastně nic podstatného nestalo, nebo naopak se s datovými schránkami nesžijí. Podle mého názoru převáží první skupina. Každá novinka naráží na přirozený odpor, ale časem se z ní stává rutina a běžná součást našeho života. Uvidíme!
Prognostici se nemohou shodnout. Bude leden tohoto roku bodem obratu k lepšímu, nebo se krize ještě prohloubí a vygraduje? Předpovědi vypadají podobně jako dlouhodobé předpovědi počasí před zimou. Jedni slibují, že bude velmi mírná, jiní nás ujišťují, že zrzneme. Samozřejmě si přejeme, abychom už nastartovali růst a překonali důsledky konfliktu ve východní Evropě, sankcí a omezených zdrojů energie. Nepochybně, lidé, firmy, celá společnost po překonání pandemie potřebují nabrat nových sil. Kdo už vidí světlo na konci tunelu? Optimisté! Jsou to všichni, kteří se nechtějí poddat nepříznivým okolnostem, nevadí jim, že budou muset víc pracovat v horších podmínkách a možná si na určitý čas utáhnout opasky. Jim patří budoucnost. A aby to měli snazší, i sv. Petr jim dopřál o Vánocích a novoročních svátcích příliv téměř jarního vzduchu, příjemného oteplení a milého sluníčka. Berme to jako povzbuzení, že každá zima jednou skončí, že každá trampota má svou mez a nic netrvá věčně.
Lidová mudrosloví bývají prověřena dlouholetou zkušeností v těžkých dobách. A jak vidno, platí i v dnešních digitálních časech. Jedno z nejoblíbenějších rčení odkazuje na vynucené šetření, když životní poměry neumožňují prostě chovat se jinak. V současnosti jsme postaveni před nutnost omezit spotřebu energií, ale i jiných zdrojů. Sice už dříve se tlak na úspory všeho druhu zvyšoval, avšak tentokrát je doprovázen i bezprecedentním zdražováním. A jestliže dříve jen morální apely měly omezený efekt, tentokrát cenový šok zapůsobil spolehlivě a účinně. Podle posledních statistických informací jsme letos v listopadu spálili o pětinu méně plynu ve srovnání se spotřebou před rokem. Lidé i firmy sami našli skryté rezervy lépe než jakékoli direktivní nařízení. Ovšem každé šetření dřív nebo později narazí na své hranice, vyčerpá svůj potenciál. Takže musíme dbát i na to, abychom přílišnou horlivostí a restrikcí nevylili s vaničkou i dítě.
Už dávno jsme si zvykli nakupovat nejen v kamenných obchodech, ale také na internetu. Obrat e-shopů neustále roste a v kritických obdobích, například během pandemie, překonával všechny rekordy. Kdo by ostatně neocenil téměř nekonečný výběr zboží, které vlastně ani nezná státní hranice ani prodejní dobu? Samozřejmě že e-commerce s sebou přináší i rizika pro obě strany, pro prodávající i zákazníky. Proto je překvapující, že teprve nyní zpřísnila naše legislativa pravidla obchodování. Už si ani v „anonymním“ cyber prostoru nebude moci každý dělat, co chce, a počítat s tím, že mu vše projde. Například používat e-shop jako bezplatnou půjčovnu nebo sám sobě psát pochvalné recenze a záměrně klamat spotřebitele. Není pochyb, že dodržování přísnějších regulí internetovému businessu jenom prospěje a podpoří jeho další růst.
Politické strany obvykle ve svých volebních programech pamatují i na podporu ekonomiky a soukromého podnikání. Všichni slibují, že zaměstnavatelům zjednoduší administrativu, aby se ti mohli více věnovat výrobě a službám. Zdánlivě jde o jednoduchou a účinnou záležitost. Státu to jenom prospěje, protože získá od poplatníků vyšší odvody, a podnikatelskou sféru to potěší, protože kdo miluje zbytečné papírování? Jenže přejdou volby, vytvoří se vládnoucí koalice a na sliby se zapomene. Dokonce byrokraté jako kdyby pokaždé vyhráli a okamžitě začnou prosazovat svůj program. Teď se chystají v novelizovaném zákoníku práce přidat další povinnosti a komplikace. Home office, nebo-li práce z domova, má být sešněrována přísnějšími pravidly stejně jako najímání brigádníků. Smluvní spolupracovníci by měli mít nárok i na dovolenou. Tedy studenti, kteří si chtějí o prázdninách přivydělat, budou povinně odpočívat. Zdá se, že dnešní doba není pro podnikání tak těžká, aby se ho nedalo ještě víc zkomplikovat…
Mnoho z nás na novoroční předsevzetí zanevřela. Nedivím se. Vždycky, když si nějaké dávám, nakonec jsem z něj vystresovaná. Jednoduše proto, že si do hlavy člověk vtiskne slovo musím. O to víc mám chuť na čokoládu, ke které bych začátkem ledna neměla ani přivonět. O to víc mě rozčiluje, že v jógovém studiu je každé úterý pořádná zima a vlastně se mi tam vůbec nechce. A tak jsem nad předsevzetími zlomila hůl. Takhle to prostě nemá smysl. Teď to dělám jinak. Sepisuju si cíle. A každý den, podle zásad Čtyř dohod, velmi inspirativního filozofického díla, dělám to nejlepší, co v daný moment mohu. Ne více, ne méně. Tak, aby mi činila každá moje volba radost. Slovo musím jsem vygumovala ze scénářů, které si v hlavě vytvářím. A nahradila je pocitem hřejivého potěšení, kdy je srdce, mysl i čin v rovnováze. A tak si jógu zacvičím doma, pěkně v...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...