Home office není žádná novinka, ale v době koronakrize přišla možnost práce z domova jako na zavolanou. Pracovat mohou ti, kterým to dovoluje povaha jejich práce, a samozřejmě ochota změnit své zvyky. Podle odborníků se otvírá možnost pro jednoho ze tří zaměstnanců, v případě vysokoškolsky vzdělaných osob a vysoce kvalifikových profesí dokonce pro každého druhého. Brzdou se může stát i v dnešní technologicky vyspělé době dostupnost internetu. Venkov stále strádá. V naší obci jsme rádi, když si můžeme vůbec zavolat z mobilu – někdy spojení funguje, jindy ne. A mobilní internet s přijatelnou rychlostí nabízí jen jediný operátor. Ten dokazuje konkurenci, že to jde, když nechybí zájem. Avšak v mnoha případech lze stále pozorovat spíš nezájem a snahu šetřit.

Současná koronakrize přeje bohatým a zbídačuje chudé. Vyplývá to z majetkových statistik ve Spojených státech, ale podobně se situace bude vyvíjet i mimo USA. Proč je tomu tak? Resktriktivní opatření vlád buď připravila velkou část zaměstnanců o práci nebo jim snížila výdělek. Naopak z karantény těží ti, kteří produkují zisk na internetu práce, obchodu a zábavy. On-line svět bohatne víc než kdykoli předtím. Výsledkem je, že padesátka nejbohatších Američanů má stejný majetek jako 165 milionů nejchudších. Není divu, že se lidé proti tomu bouří a ve společnosti se prohlubuje napětí. A nikdo neví, jak tento nežádoucí jev obrátit. I když pandemie jednou určitě skončí a život se opět vrátí do starých kolejí, nerovnost mezi sociálními skupinami se nezmenší.

Prezenční výuka na školách se kvůli koronaviru omezuje a nahrazuje studiem na dálku. Studenti už nemusí sedět v lavicích, ale dostávají prostor k jiným aktivitám. Mnohé obchodní domy se obávají, že se mladí lidé přesunou k nim a zvýší tak riziko přenosu nákazy. Obchodníci se proto rozhodli tomu bránit, například omezením provozu wi-fi nebo vlastními hygienickými pravidly, na něž bude dohlížet a vynucovat je ostraha. Jak je zřejmé, spousta různých omezení, které vydala vláda a schválil parlament, ani zdaleka není dokonalá a naprosto se míjí účinkem, v některých případech situaci ještě zhorší. Nechal bych na každém, aby se ve vlastním zájmu choval zodpovědně a neohrožoval sebe ani ostatní. Čím víc však budou úředníci nakazovat, přikazovat, zakazovat a trestat, tím víc zbaví lidi samostatného jednání a zodpovědnost a správné rozhodování nechají na někom jiném.

Společnost Deloitte v ČR spočítala, že česká ekonomika na změně klimatu vydělá. V případě „nejteplejšího scénáře“ vzroste HDP na osobu kumulovaně do konce století až o čtvrtinu. Někdo na tom prodělá,  jiný vydělá. Profitovat z toho mají země, které hospodaří v chladnějších klimatických pásmech, naopak škody utrpí na jihu. Klesat budou například náklady na zimní období, a to zvláště na vytápění. To ostatně pociťujeme už řadu let, kdy se u nás topná sezona zkracuje a třeskuté mrazy bývají stále vzácnější. Na druhou stranu musíme se vyrovnat s tím, že dál porostou ceny energií v důsledku omezování uhlíkové stopy. Jak vidno, nic není ani černé ani bílé. Navíc nemůžeme si být jisti, že vlna globálního oteplování bude pokračovat tak, jak jsme si dnes naplánovali. Není vyloučeno, že dřív nebo později se trend zvrátí a my budeme bojovat s ochlazováním.Pavel Kačer

V tažení za „zdravými“ potravinami má pomoci semafor. To je barevné označení od zelené po rudou, od nejzdravějšího po nejnezdravější. Zákazník tak na první pohled pozná, jestli si koupil jídlo, které mu prospěje nebo ne. Novinka má původ ve Francii a má se rozšířit po celé EU. Jenže ne každý je příznivcem semaforu, například Itálie nebo Česká republika. Hrozí totiž, že z nabídky zmizí regionální speciality, které mají vyšší obsah tuku, cukru nebo soli. Někteří odborníci poukazují na to, že měřítko hodnocení je příliš hrubé a tedy do jisté míry zavádějící. Podle mého názoru by se v lidech, kteří pozřou dobrý ementál nebo vepřo knedlo zelo, neměl zvyšovat stres z nevhodného stravování. Tím jen se víc ohrožuje jejich zdraví. Navíc stále nevíme, které potraviny opravdu škodí a komu. Měli bychom nechat na každém strávníkovi, aby si vybral svobodně. Nicméně se přimlouvám za to, aby obézní lidé, alkoholici a kuřáci platili vyšší zdravotní pojištění.

Mladoboleslavská Škoda Auto je opět ve středu pozornosti médií. Ne, není na prodej, ani na konkurz, její výrobky neaspirují na titul „šmejd roku“. Snad právě naopak: Vozy s okřídleným šípem ve znaku jdou na dračku nejen na tradičně jistém domácím trhu, ale všude, kde se prodávají. A jak nyní naznačil premiér a dříve odborový předák, někomu to může vadit. Teď nemáme na mysli závist mezi lidmi jednotlivých značek koncernu. Problém se škodovkami spočívá v tom, že za nižší cenu konkurují dražším volkswagenům a v některých případech i audinám. Říká se tomu, že kanibalizují, což v důsledky znamená, že připravují akcionáře o část zisků. Řešení může nastat celá řada od zjevných až po skrytá, aby si škodováci moc nevyskakovali a přenechali víc tržního prostoru kolegům z jiných koncernových továren. Ať už to však nakonec dopadne jakkoli (a věřím, že pro českou stranu dobře), těší mě, že se v případě Škody nemusí řešit opačné starosti se špatnou kvalitou a nezájmem o její nabídku.