Češi jsou spořiví. Šetří si na horší časy, na důchod, na zajištěnou budoucnost. Podle údajů České spořitelny má průměrná domácnost v České republice v rezervách 900 tisíc korun. Když odečteme rodiny, které úspory nemají nebo jsou trvale v mínusu (půjčky a hypotéky), znamená to, že mezi námi žije mnoho milionářů. Považuji to za příznivou zprávu, které má ovšem i druhou stranu. Jak jsme se naučili už za Rakousko-Uherska, většina aktiv leží na spořicích účtech. Proti západním zemím totiž stále neumíme správně investovat, tedy lépe své peníze zhodnocovat. Vinou vysoké inflace se nyní úspory českým domácnostem reálně snižují. Podle mého názoru se vedle opatrnosti u nás stále nepodařilo překonat několik desítek let socializmu, kdy kapitál patřil mezi ošklivá slova a rentiér, burzián byl synonymem vydřiducha, společensky odsouzeníhodné osoby. Navíc se mnoho investorů spálilo, když své finance vložilo do pochybných podniků a o své prostředky přišli, což je jistá daň za divoká devadesátá léta. Uvidíme, zda opatrný postoj k investicích přetrvá nebo se časem změní.
Blíží se dovolené a s tím i poptávka po tuzemských i zahraničních zájezdech stoupá. Po několika krizových letech, které ovlivnila zejména pandemie Covidu-19, lidé opět mají chuť cestovat a poznávat cizí kraje. Zvýšený zájem potvrzují cestovní kanceláře, mnohé z nich už hlásí vyprodáno. Ani zvýšené životní náklady nezabránily většině Čechů, aby na dovolené šetřili. Dokonce největší CK Čedok si pochvaluje, že loňský rok byl pro ni nejúspěšnější v novodobé historii. A tento trend nyní pokračuje. Vypadá to, že lidé budou raději šetřit na energiích a potravinách, ale letní měsíce si chtějí užít. Pokládám to za dobrou zprávu. Optimizmus našim spotřebitelům tedy rozhodně nechybí a věří, že zas bude líp.
Před začátkem zimní topné sezóny si podniky ani drobní spotřebitelé nebyli jisti, jak vystačí se zásobami paliv. Teď už to máme za sebou a ministerstvo průmyslu a obchodu s úlevou konstatuje, že jsme obstáli na výbornou. I když zásobování, zvláště plynu z tradičních zdrojů, bylo přerušeno, nic dramatického se nestalo. Není pochyb o tom, že hlavní roli sehrál odpovědný přístup velkých i malých odběratelů, kteří vystačili s tím, co bylo k dispozici. Vcelku logicky tomu napomohly i výrazně vyšší ceny energií a také technologie efektivněji využívající každou kilowatthodinu. Nicméně šetrné nakládání se zdroji musí pokračovat během celého roku, protože levně už nikdo nenakoupí a nadbytek zdrojů zřejmě už navždy patří minulosti. Potvrdilo se tak staré české přísloví, že nouze naučila Dalibora housti. Ku prospěchu nás všech.
Asi se podivujete, proč zdůrazňuji, že text jsem vytvořil sám. Jenže doba, kdy autorské články a zpravodajství bylo dílem výlučně lidských bytostí, pomalu končí. Ke slovu se dostává umělá inteligence, novináři dostali zdatného konkurenta. Ano, v některých redakcích se už přechází od nesmělých pokusů k běžné praxi a vypadá to, že psané slovo AI nelze odlišit od práce redaktorů. A může se stát, že brzy budou mít píšící roboti navrch, protože na rozdíl od lidí nedělají chyby. Zaujala mě čerstvá informace, že první kniha stvořená umělou inteligencí se už prodává na Amazonu. Pojednává o veverce a jejím přístupu k penězům, spoření a investování. Nepochybuji o tom, že postupně se AI prosadí ještě víc. A tak si říkám, že mladším kolegům vůbec nezávidím a že do důchodu odcházím v pravý čas.
Loni ukončilo činnost 1300 nejmenších podnikatelů. Asi není žádným překvapením, že řada z nich si spočítala, že ve stále těžších ekonomických podmínkách se prostě neuživí a „zavřeli krám“. Ale je tu ještě jeden významný faktor. Jen v mém okolí se rozhodly dvě osoby samostatně výdělečně činné zrušit živnostenský list z administrativních důvodů. Nechtěly si totiž otevřít datovou schránku, která je od nového roku 2023 k podnikání nutná. Pro někoho jen obvyklá operativa, pro jiného však další „papírování“ a možná až nepříjemný dohled státu. Uvidíme, zda je úbytek živnostníků jen mimořádný jev, který se v příštích letech nebude opakovat, nebo byl nastoupen nový dlouhodobý trend. Ti, co zůstali, brzy zjistí, že se vlastně nic podstatného nestalo, nebo naopak se s datovými schránkami nesžijí. Podle mého názoru převáží první skupina. Každá novinka naráží na přirozený odpor, ale časem se z ní stává rutina a běžná součást našeho života. Uvidíme!
Prognostici se nemohou shodnout. Bude leden tohoto roku bodem obratu k lepšímu, nebo se krize ještě prohloubí a vygraduje? Předpovědi vypadají podobně jako dlouhodobé předpovědi počasí před zimou. Jedni slibují, že bude velmi mírná, jiní nás ujišťují, že zrzneme. Samozřejmě si přejeme, abychom už nastartovali růst a překonali důsledky konfliktu ve východní Evropě, sankcí a omezených zdrojů energie. Nepochybně, lidé, firmy, celá společnost po překonání pandemie potřebují nabrat nových sil. Kdo už vidí světlo na konci tunelu? Optimisté! Jsou to všichni, kteří se nechtějí poddat nepříznivým okolnostem, nevadí jim, že budou muset víc pracovat v horších podmínkách a možná si na určitý čas utáhnout opasky. Jim patří budoucnost. A aby to měli snazší, i sv. Petr jim dopřál o Vánocích a novoročních svátcích příliv téměř jarního vzduchu, příjemného oteplení a milého sluníčka. Berme to jako povzbuzení, že každá zima jednou skončí, že každá trampota má svou mez a nic netrvá věčně.
Pomalu se blížíme k podzimu, i když tomu teploty vůbec neodpovídají. Ráda bych se při té příležitosti zamyslela nad spotřebním chováním, protože i sem patří nákup oděvů. Ale nutně to tak být nemusí. Zkusila jsem orientačně spočítat, jak se člověku vyplatí kvalitně zpracovaný kašmírový svetr. Když máte doma kousek ze směsi polyesteru, akrylu, polyakrylu, viskózy, elastanu a možná trochu nepříliš kvalitní vlny, zaplatíte místo osmi až patnácti tisíc zlomek ceny, zhruba od tisícovky do osmnácti stovek. Ale teď přijde druhá část rovnice. Kolikrát ten směsový za sezónu budete muset vyprat? Každé tři až čtyři dny. Protože se v něm drží pachy. Víc chytá špínu. A má horší termoregulační vlastnosti než přírodní materiál na bázi zvířecího chlupu. Ten z kašmíru, a potažmo dalších druhů vlny, vyperete za sezónu jednou. A ve skříni byste měli mít...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...