Čeští zaměstnavatelé se ukázali jako celosvětově nejopatrnější, pokud jde o nabírání nových pracovních sil. Zatímco ve světě i v Evropě vládne optimismus a firmy mají zájem o zaměstnance, u nás zůstává na místě opatrnost a vyčkávání. No, nedivte se! Od Sobotkovy vlády nikdo neví, co může čekat. Zejména malí, střední podnikatelé a živnostníci vědí, že stát, když si neví rady s vybíráním daní, se obrátí v první řadě na ně. Možná, že tentokrát to bude jinak, ale to se teprve uvidí. A proto zaměstnat další lidi – na to je vždycky času dost. Pavel Kačer

Přišlo mi symbolické, že v místech, kde komunisté postavili své tiskové impérium Rudé právo, po demolici vyrostlo v krátké době nákupní centrum Florentinum. Místo propagandy potravinářské a spotřební zboží nabízí Spar. Mám v dobré paměti, že na okraji velkoměsta stály před čtvrtstoletím domky s vojáky. Dnes se tam rozkládá Metropole Zličín a na dohled další hypermarkety. Z bývalých vojenských újezdů a kasáren se staly, nebo brzy stanou, komerční zóny, místo tanků a další bojové techniky se tady vyrábí nejrůznější zboží, které spotřebitelé najdou na pultech obchodů. Možná si řeknete „chrámy konzumu“, které navštěvují vyznavači konzumního způsobu života. Možná, ale vždy budu dávat přednost hodování a užívání si života před jeho mařením na válečných polích. Pavel Kačer

Z evropských fondů se v Česku financuje kde co, případně se peníze nechají propadnout. Nevím, zda to je náhoda nebo záměr, ale skutečně důležité projekty jakoby na peníze z Bruselu neměly nárok. Ale teď se snad blýská na lepší časy. Podle ministryně pro místní rozvoj ČR 13 miliard korun, které máme čerpat z EU, dostanou kraje na opravy silnic druhé a třetí třídy. Ačkoli „podinvestovanost“ těchto regionálních komunikací je asi trojnásobně vyšší, přesto lze úmysl Věry Jourové ocenit, jde nejsprávnějším směrem. Co je občanům i podnikatelům platné, že mohou používat nové cyklostezky, financované unií, když se po silnicích s auty už ani nedá jezdit! Pavel Kačer

Zlínský podnikatel Tomáš Baťa označil příčinu hospodářských problémů ve 30. letech XX. století za krizi důvěry.  Také současná recese má stejného původce. Lidé si nemohou věřit, protože jeden druhého se snaží podvést. Firmy si nemohou být jisty, že jim odběratel zaplatí. Daňoví poplatníci nedůvěřují státu, mají obavu, že s jejich penězi nebude nakládat rozumně, případně že rovnou budou rozkradeny. Za takového stavu věcí se nedaří vybírat daně, úspěšně podnikat a bez obav utrácet (nebo šetřit na stáří). Musíme budovat složité legislativní systémy, posilovat represivní složky, platit právníky, draze se pojišťovat a zajišťovat. A přitom stačí tak málo. Jednat vždy a s každým férově. Pavel Kačer

Když přišla do Česka před pěti lety hospodářská krize, dotkla se všech a zareagovat museli všichni. V podnikatelské sféře následovalo velmi tvrdé omezování nákladů a zvyšování efektivnosti. Spotřebitelé s potěšením zjišťovali, že ceny mnoha výrobků šly citelně dolů (u automobilů až o třetinu) a v mnoha případech se jejich postavení zlepšilo, pokud si udrželi práci. Šetřit se začalo i ve veřejné správě, i když velmi nedostatečně a někdy na nepravém místě. A z ministerstev a dalších státních institucí se teď ozývá volání po větším přídělu peněz, po navyšování rozpočtů. Ministr financí Andrej Babiš, který si i jako politik zachoval podnikatelské myšlení, však úředníkům vzkazuje: „Nepřidám ani korunu, naučte se správně hospodařit!“  Babiš jako správce státní kasy nejlíp ví, že by si na nové výdaje musel vypůjčit další peníze a na dluh se věčně žít nedá. Pavel Kačer

V Brně se bojuje o Amazon. Globální společnost přinese do moravské metropole pracovní místa, ale také veškerá negativa, která jsou s podnikáním spojena. Lidé sice chtějí mít dobře placené, atraktivní zaměstnání, ale nikoli nepříjemnosti s tím spojené. Připomíná mi to boj proti dálnici za humny. Všichni si přejí hustou a dobře průjezdnou síť komunikací, ale ne za svým domem, u své obce. Ať se postaví jinde! Výstavba nových silnic a průmyslových objektů se tak stává neřešitelnou. Každá mince, jak známo, ale má dvě strany, a to nezměníme, ať se proti tomu budeme stavět třeba na hlavu. Pavel Kačer