Zdánlivá maličkost – jeden podpis na jedné, vulgárně řečeno, nevýznamné smlouvě. Jediný podpis, který stvrdí, že si organizace vyjdou vzájemně vstříc v propagaci užitečného projektu. Ten podpis byl potřeba „dodat“ za pár dnů. „To u nás nepůjde,“ jako bych slyšela ozvěnu za ozvěnou z úst slečny, která to měla v příslušné organizaci na starost. „My máme procesy nastavené tak, že podepsat smlouvu trvá více než měsíc, opravdu.“ No, potěšpánbůh, usmála jsem se v duchu vědoma si toho, že i já se s řadou věcí loudám, když nevím, čemu dát přednost, když opravdu nestíhám. Ale měsíc na dvě stránky textu, když vlastně až o tolik moc nejde, „jen o vstřícnost“? No, co se dá dělat. Státní organizace má svá pravidla, svůj řád. Znám však i takové (státní instituce a domy), kde jsou procesy a systém o minutách, pochopení a radosti. Ty, kde se minuty v měsíce ani měnit nesmí. A kdyby podle měsíčních řádů neřádů úřadovala malá firma, zaniklo by podnikání v Čechách. Čas není o trvání, ale o rychlosti a chuti přinášet nové možnosti.   Eva Brixi  

Česká republika je zemí paradoxů přesně podle slavného absurdního dramatika Václava Havla. Na jedné straně se ekonomika potýká s vysokou nezaměstnaností, přesto firmy marně poptávají kvalifikovanou pracovní sílu. Už i nová vláda si tohoto problému začíná všímat a chce ho začít řešit. Ministr školství hodlá proměnit celý vzdělávací systém a klást větší důraz na matematiku a technické obory. Po dlouhých letech lhostejnosti, kdy je situace velmi obtížně a zdlouhavě řešitelná, to tedy snad odpovědným místům konečně docvaklo. Pavel Kačer

Nová vláda přichází s novými nápady. K nejzajímavějším patří propojení živnostníků a dalších podnikatelů internetovou sítí se státní správou, aby veškeré jejich operace byly pěkně pod kontrolou. Na sliby voličům si nelze půjčit, chce-li republika zároveň plnit požadavky na stav veřejných financí k přijetí eura. A tak je třeba dívat se firmám a firmičkám pod prsty, zda se tam neděje nějaká (nezdaněná) černota. Počítače online budou dobrý začátek. Po živnostnících mohou přijít na řadu jejich rodinní příslušníci, protože i k nim se občas nějaké penízky zakutálejí. Ve třetí etapě se dostanou na paškál příjemci sociálních dávek podle hesla „Ukaž, jak jsi potřebný!“. A vše vyvrcholí zapojením ostatních občanů, protože podle ústavy si musíme být všichni rovni. Pavel Kačer